Krutá statistika region po regionu: Kde se v Česku nejvíce umírá!

Z průzkumu úmrtnosti vycházíme sice hůře než západní Evropa, Češi se dožívají stále nižšího věku, ale o něco lépe než země na východ od nás. Zatímco u nás je průměrný věk dožití u žen 82 a u mužů 76 let, ve Francii, Itálii či Španělsku se ženy průměrně dožívají 84 a muži 80 let.

Z České republiky nejhůře dopadli obyvatelé Karlovarského a Ústeckého kraje, kde je průměrná úmrtnost 1485 lidí na 100 tisíc obyvatel. Oproti tomu v Praze jen 1164 lidí na 100 tisíc obyvatel. Proč? „Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj jsou kraje s nejvyššími nerovnostmi ve zdraví. Zásadní vliv má životní styl, který ve většině rizikových faktorů souvisí se sociální situací lidí,“ uvedla lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu. Nejvíce podle ní Čechy zabíjejí infarkty a nemoci oběhové soustavy, které souvisejí s obezitou a životním stylem.

Praha = lepší nemocnice
Obecně je v hlavním městě možnost dožít se vyššího věku i kvůli lepší péči. „Češi zapomněli na prevenci, všechno řeší jenom lékařskými zákroky. Proto je úmrtnost třeba na ischemickou chorobu srdce v Praze, kde jsou špičková pracoviště, nižší než třeba v Ostravě,“ uvedl lékař Jan Holčík z Masarykovy univerzity v Brně. Dalším důvodem je čistota životního prostředí. Je známé, že smog způsobuje nejen dýchací obtíže, astma či alergie, ale také je výrazným rizikovým faktorem pro rozvoj srdečně-cévních chorob.

Nejagresivnější je Slezsko
Zajímavá je statistika úmrtnosti na napadení člověka člověkem. Zatímco v Brně a na Vysočině se konflikty řeší skleničkou, ve Slezsku alkoholem spory spíše začínají. Zemře tam totiž po útoku 1,39 člověka na 100 tisíc lidí, což je téměř dvakrát více než na Moravě. Může to být dáno i horší sociální situací v regionu.

Oběhová soustava – strašák lidí
Ročně zemře v Česku celkově kolem 108 tisíc lidí, z toho téměř polovina na nemoci oběhové soustavy. Náš životní styl totiž za moc nestojí a jsme tlustí. „Příčiny toho jsou i ve stravě: vysoký podíl jednoduchých cukrů, živočišných tuků, nízká konzumace ryb, vysoký příjem soli, málo ovoce a zeleniny. Dále málo pohybu, kouření a alkohol, v jehož konzumaci jsme na prvním místě v Evropě,“ uvedla lékařka Marie Nejedlá.

Delší život neznamená zdravý život
Statistika úmrtnosti říká pouze, kolik lidí na dané nemoci umřelo. Jenže už nevypovídá o počtu lidí, kteří s nemocí žijí. „Prodlužování průměrného věku dožití je ukazatel, který je často citován jako argument zvyšující se hranice pro odchod do důchodu. Podstatná informace však je, jestli se také prodlužují tzv. zdravé roky života, které se prodlužují minimálně,“ poukázala lékařka Marie Nejedlá.