Senátní volby 2016: Rekordní počet žen! Anketa, proč zvítězily...
Česko si odžilo už druhý volební víkend v řadě – tentokrát šlo o druhé kolo obměny 27 senátorů. A kromě nízké volební účasti a chmur pro ty strany, které neuspěly, to přineslo i jednu krásnou novinku: voliči totiž rozhodli, že v Senátu zasedne rekordní počet žen!
Pravda, 16 senátorek z celkem 81 členů horní komory není moc. Je to ale nejvíce v historii! Dosud jich bylo o jednu méně.
Čtyři nováčci
Kromě dvou dam, které mandát obhájily – Aleny Dernerové (58, Severočeši.cz) a Miluše Horské (57, KDU-ČSL+Nestr.) se totiž do rady stařešinů probojovali čtyři nováčci z řad něžného pohlaví (všechny kandidátky nominovala KDU-ČSL).
A jsou nejlepší odpovědí na kvóty upravující počet žen na kandidátkách stran, které razí ČSSD. Senát v počtu žen dorovnal Sněmovnu. V dolní komoře je poslankyň 19,5 procenta, v té horní bude, až všichni nově zvolení složí slib, dokonce 19,8 procenta.
Aha! oslovilo všechny čtyři nově příchozí, a ani jedna není zastánkyní kvót. Jednohlasně řekly, že ženy, které se prosadit chtějí, to zvládnou. A také, že je politika i kvůli mužskému elementu obhroublou disciplínou, již chtějí svojí přítomností kultivovat.
Odraz naší doby
A co na rostoucí počet dam v politice Josef Mlejnek z Institutu politických studií FSV UK? „Podle mě to je odraz skutečnosti i nepolitické, kdy jsou ženy častěji zastoupeny v řídících funkcích, v rozhodovacích funkcích. Řídí firmy, instituce, jsou manažerkami. Souvisí to s emancipací, která je dlouhodobým historickým procesem. Tento přirozený proces je dle mého názoru lepší než zavádění jakýchsi kvót, kdy se pak hledá žena jenom proto, že je žena,“ uzavřel pro Aha! 4 budoucí senátorky odpovídají
OTÁZKA AHA!: Proč je v politice čím dál tím více žen?
Šárka Jelínková (48, KDU-ČSL, zvolena v Kroměříži):
„Nevím, čím si to vysvětlit, ale říkám si, že možná ani nebudeme potřebovat ty kvóty, které bývají na pořadu dne. Umíme se prosadit samy. Při kampani jsem slyšela nejen od žen, ale i od mužů, že by mělo být v politice dam více. Také jsem vždy říkala, že bych chtěla politiku kultivovat, zjemnit, protože je to skutečně potřeba. Je tedy možné, že mi nakonec v boji o Senát pomohlo, že jsem žena.“
Renata Chmelová (45, zvolena v Praze 10 v koalici KDU-ČSL):
„Je to obecně posunem naší společnosti. Jsem moc ráda, že se nevyužívají kvóty, protože si myslím, že to je zbytečné. Pokud se ženy chtějí pustit do politiky, tak se umí prosadit. Nemyslím si ale, že si mě voliči vybrali kvůli mému pohlaví. To, co mě odlišovalo od mého protikandidáta, bylo, že já tady roky pro Prahu 10 něco dělám, mimo jiné i jako zastupitelka městské části.“
Jaromíra Vítková (59, KDU-ČSL, zvolena v obvodu Blansko):
„Já mám zkušenost z působení v Boskovicích. V roce 2002 jsme byly v 27členném zastupitelstvu dvě. Dnes už je nás tam tolik, že to ani nepočítám. A v devítičlenné radě jsme čtyři. Je to tím, že ženy mají v této době co říci, co přinést. Že si víc všímáme věcí veřejných, jsme v tomto lepší než muži. Umíme možná i lépe vnímat problémy rodin s dětmi, seniorů, nejsme zaměřeny výlučně na to, že se musí něco investovat či opravovat.“
Anna Hubáčková (59, za KDU-ČSL, zvolena v Hodoníně):
„Vysvětluji si to docela jednoduše. Přeci jen: my ženy máme větší trpělivost, více empatie a možná i trochu méně uspěchané uvažování. Více vnímáme to okolí. Myslím si, že ženskost je také potřeba v politice a že dlouhodobě chyběla. Ale jak vidím, už je nás víc, které do toho chtějí promlouvat, protože agresivita mužů v politice nám dlouhodobě vadila.“
Krajské volby 2020: Veškeré informace naleznete zde>>
Senát v číslech
2 – Počet senátorů, kteří jsou v Senátu od jeho začátku roku 1996 a letos už mandát neobhajovali. Patří sem i někdejší šéf komory Přemysl Sobotka (ODS).
6 – Délka funkčního období senátora.
40 – Věková hranice nutná pro kandidaturu do Senátu.
58,31 – Průměrný věk senátora či senátorky, což je o tři čtvrtě roku více než po minulých volbách. Oproti roku 1996 zestárla komora o 5 let.
80 – Věk nejstaršího senátora, kterým je František Čuba (SPO).
81 – Počet senátorů v horní komoře Parlamentu.
Jak to dopadlo
Druhé kolo senátních voleb provázela historicky nejnižší volební účast (15,4 %) a neúspěch hnutí ANO Andreje Babiše (62), které ještě před týdnem triumfovalo ve volbách krajských. Chlubit se nemohli ani sociální demokraté. Nejlépe dopadli lidovci, kteří výrazně posílí klub, protože získali i s kandidáty, které podporovali v koalicích, celkem 9 senátorů.
ANO, STAN a ODS mají po 3 senátorech, ČSSD, TOP 09 a Severočeši.cz po dvou. Socialisté si ale i přes ztráty udrží nejsilnější senátní klub a koaliční síly by měly udržet nejenom absolutní, ale i takzvanou ústavní většinu 49 hlasů z 81 přítomných senátorů. Znamená to, že vláda nebude mít problém »lifrovat« své zákony přes obě komory Parlamentu.
