Víkendové tipy: Výlety za bílou paní! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Víkendové tipy: Výlety za bílou paní!

Kdo straší na cimbuří?
Kdo straší na cimbuří? (Foto Aha! – David Malík, Profimedia.cz)

Žena v bílém. Anebo v černém. Přízračná bytost českých hradů a zámků, jejíž duše nenalezla klid ani po smrti. Bílá anebo černá paní. Procházejí zdí, straší na cimbuří, konejší děti, předpovídají chmurné či radostné události. Zjevují se nejčastěji kolem půlnoci, hodiny duchů. Po jejich stopách se ročně vydávají tisíce turistů, možná doufají, že jim ukážou cestu k pokladu. Vyrazte za nimi i vy!

Český Krumlov - Ochránkyně Rožmberků
Bílá paní rožmberská se zjevuje na všech bývalých sídlech pánů z Růže, nejčastěji ji lze spatřit v Českém Krumlově. Podle pověsti jí je Perchta (asi 1429 –1476), dcera Oldřicha II. z Rožmberka (asi 1403 – 1462) a Kateřiny z Vartenberka. Perchta vyrůstala právě v Krumlově, otec ji provdal za bohatého hrubiána Jana z Lichtenštejna.

Ten týral své poddané i manželku. Po své smrti se stala ochránkyní svého rodu. Když oznamovala něčí úmrtí, brala si černé rukavičky, před narozením dítěte se zase oděla do bílé. Zdmi procházela i na zámcích v Třeboni či Bechyni, tam konejšila i plačícího Petra Voka. Naposledy se prý Perchta zjevila za druhé světové války. Když chtěla děvčata v Krumlově vytáhnout na stožár prapor s hákovým křížem, uviděly ženu v bílém, která jim hrozila prstem.


Jindřichův Hradec - Hodná Markéta
Další známá bílá paní má podle pověstí své sídlo rovněž v jižních Čechách, na zámku v Jindřichově Hradci. Jedná se pravděpodobně o ducha paní Markéty z Hardegga, manželky Jindřicha II. z Hradce.

Když se po smrti navrátila na zámek v podobě bílé paní, dbala na to, aby byla zachována její tradice vaření kaše chudým. Když se tak nedělo, spustila hromy a blesky. Pokud ji potkáte, pozdravte. Ona se vám odmění úklonem hlavy.

Okoř - Zavražděná láska
Poprvé ji na Okoři spatřili v 15. století, proslavila ji však až trampská píseň, podle níž chodí o půlnoci strašívat a dovádět se šerifem. Lidé ji touží spatřit, doufají, že jim ukáže cestu k ukrytému pokladu. Podle legendy jde o ducha Juliány, dcery rytíře Sukoráda.

Ta odmítala vznešené nápadníky, milovala mlynáře Vnislava. Otec ji uvrhl do žaláře, ovšem její milý ji osvobodil, ovšem když chtěli mladí lidé prchnout, Sukorád je zabil. Kvůli kruté vraždě zešílel a dožil jako poustevník u hrobu milenců. A nešťastná Juliána straší.


Velhartice - Starostlivá matka
Nedaleko Klatov straší Kateřina. K posmrtnému bloudění něžnou bílou paní Hradeckou z Velhartic zřejmě odsoudila mateřská láska. Podle pověstí přišla o život při porodu dcery Elišky, ale nepřestala se o ni starat ani po smrti. Každého večera se má kolem půlnoci zjevovat ve výklenku v dětské ložnici...

Pernštejn - Neposlušná dcera
Záhadný Pernštejn, jeden z nejkrásnějších moravských hradů. Vedle nejrůznějších tajemství má i svou bílou paní. Podle legendy jde o dceru polského šlechtice, který se na Pernštejně bránil před Moravany.

Dohodl se s obléhateli, ovšem jeho dcera na ně začala střílet. Otec ji vzteky uškrtil. Od těch dob se bílá paní pernštejnská občas ukazuje v hradních chodbách se smutnýma očima. Pokud se obleče do černého, zvěstuje tím tragédii.


Landštejn - Smutná paní
Pan Vilém byl mocný šlechtic, ovšem také velký kruťas. Nešetřil ani svou manželku Markétu, když se mu něco nelíbilo, nechával ji podle pověstí o hladu nebo ji mlátil. Ubohá paní neměla klid ani po smrti, takže bloudí v bílém mezi zdmi Landštejna. Závoj jí nedokáže zahalit uplakané oči a její vzlykání se nese mohutným hradem.

Borotín - Pramáti
Historie hradu Borotín se datuje do 14. století, kdy se v letopisech objevuje coby sídlo pánů z Borotína. Roku 1623 se o něm už píše jako o pustém. Na poničených hradbách se objevuje bílá paní, nejspíš pramáti landštejnského rodu.
A také Černou...
Milotice - Černá hraběnka
Zámku Milotice se říká perla jihovýchodní Moravy, ovšem nejezdí se na něj jen kvůli interiérům a exteriérům, ale i legendě o černé paní. Hraběnka prožila dětství v klášteře a většinu času trávila se zámeckým kaplanem.

Hrabě žárlil a jednoho dne někdo kaplana skolil jedním výstřelem. Hraběnka onemocněla, a když vstala z lůžka, oblékla černé šaty – lidé jí říkali černá hraběnka. Brzy odešla za svým přítelem...

Buchlov - Vražedkyně
Na moravském hradu Buchlově straší černá paní. V červenci 1582 někdo propíchl hradního pána Jindřicha Prakšického. Pověst praví, že vraždu zosnovala jeho manželka Kateřina Rájecká z Mírova, která se svého chotě chtěla zbavit kvůli milenci. Po smrti se dočkala tvrdé odplaty. O půlnoci tak vychází z místnosti, které se přezdívá »pokoj mrtvých«, neboť v něm ukládali nebožtíky před funusem.


Tovačov - Smutná Španělka
Zámkem Tovačov na Hané chodí černá paní. Říká se, že jde o manželku nejvyššího kancléře Českého království Vratislava II. z Pernštejna (1530 – 1582). Překrásná Španělka Maria Manrique de Lara y Mendoza přivedla na svět 21 potomků, ovšem většina z nich umřela už v dětství.

Proto trápící se Maria chodí v černém a podle pověstí jezdí v černém kočáře s šestispřežím černých klisen na tovačovský hřbitov, kde má být pochováno jejích 14 potomků.

Kdo je Perchta
Perchta je mystická bytost z germánských legend, která obcházela v době tříkrálové hospodářství. Od Němců se pověra dostala i do slovanských zemí. Mezi Vítkovce se tato bytost dostala spolu s německými manželkami ve 13. a 14. století.

Podle jiné teorie se do Čech rozšířily pověsti o bílé paní z Francie, předobrazem byla víla Meluzína. Česká podoba jména je z francouzského Mere de Lusignan, což byla pramáti francouzských rodů.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.