Europoslanec si prohlédl zařízení pro uprchlíky jinde: Kritici mlčte, u nás jsou nejlepší!
9 fotografií
Různí chytrolíni šijí do našich zařízení pro migranty neprávem. Tvrdí to europoslanec Tomáš Zdechovský (36, KDU-ČSL), který se vrátil z cesty po uprchlických táborech na Maltě a Sicílii.
„Až zas nějaký ministerský chytrolín pro lidská práva nebo někdo z kanceláře ombudsmana bude kritizovat česká uprchlická zařízení, s klidem mu ukažte mé fotky z Malty. Vůbec nevědí, co u nás máme za skvělá zařízení. Tady se s tím vůbec nepářou,“ vzkazoval Zdechovský na sociální síti přímo z Malty.
Stavební buňky
„Už jsem viděl svůj třicátý uprchlický tábor a musím říct, že česká zařízení jsou zatím jedny z nejlepších v Evropě, které jsem viděl. Ať už programem, vybavením i dalšími věcmi. Odmítám tuto kritiku ČR a myslím si, že řada států by se od nás mohla chodit učit,“ doplnil Zdechovský pro Blesk.cz.
Například na Maltě mají uprchlíci k dispozici buňky, které u nás známe jako stavební. „Jsou opravdu jednoduše vybaveny – zásuvkou, poličkou a železnou postelí. Tam ti lidé žijí a přežívají,“ dodává europoslanec.
Zároveň ale upozorňuje, že naše averze vůči uprchlíkům není na místě. „Nebojujeme proti těm lidem, ti lidé jsou chudáci. Je potřeba bojovat proti byznysu, který je na celé té migrační vlně postavený. To, že jsou třeba křesťané vyhazováni z lodí na moři, nebo že jsou ženy na těch lodích znásilňovány, to nevypovídá nic o migrantech, to vypovídá o tom, jak je celý byznys kolem migrace zvrácený,“ burcuje Zdechovský.
Jako dobrou zprávu vidí proto výrazně narůstající počet odsouzených pašeráků. Cestou totiž je zabavování či rovnou potápění jejich lodí a jejich důsledné pronásledování.
Žadatelé o azyl
Jsou to lidé přicházející do jiné země, kde formálně podají žádost o ochranu, protože jsou ve své původní zemi pronásledováni.
Za prvních šest měsíců letošního roku požádalo o azyl v Česku 765 cizinců, což je meziročně o 19 méně. Podle ministerstva vnitra to byli nejčastěji občané Ukrajiny a Iráku. Ukrajinci letos podali 246 žádostí, což je o 134 méně než vloni v prvním pololetí. Naopak Iráčané loni nebyli ani mezi deseti nejčastějšími národnostmi a letos jich tu o azyl – i kvůli nechvalně proslulému projektu na přesídlení křesťanů – požádalo 131. Za půl roku letos získalo azyl 131 lidí a dalších 172 dostalo doplňkovou ochranu na přesně stanovenou dobu. V 530 případech nebyl azyl udělen.
9 fotografií
