Otřesný život Lucie (12): Vzali ji matce, dělala chůvu a chtěla se zřejmě mstít! Otce nařkla ze znásilnění...
Jedno velké trauma. Tak popsala znalkyně psychiatrička život Lucie (tehdy 12), která svého otce R. K. (49) z Děčínska obvinila ze znásilnění. Soud ho ale pro nedostatek důkazů zprostil.
Otec R. K. pil přes míru. Jak sám řekl, občas si rád dal trochu víc do hlavy. Doma pak vyváděl, svou ženu bil, několikrát u nich zasahovala policie, která ho nakonec z bytu i vykázala. Znásilnění vlastní dcery ale popíral.
„Nikdy se to nestalo. Já tyhle věci nesnáším,“ prohlásil. Proč ho dcera obvinila z tak závažného činu, si vysvětlit nedokázal. Podle soudu šlo zřejmě o mstu za děsivé dětství, které dceři spolupřipravil.
Lucka neměla lehký život, což se podepsalo na její psychice. Spolu se sourozenci byla odebrána matce a skončila v Klokánku. Otec R. K. si ji pak odtamtud se svou novou ženou vzal, do rodinného ideálu ale měli daleko. Lucie si s macechou, která si z ní udělala chůvu mladších dětí, nerozuměla. Z domu nakonec utekla k sestře do Prahy, kde vyšlo najevo, že se sebepoškozovala.
Ze zoufalství se řezala na rukou. Skončila na psychiatrii, kde poprvé a naposledy promluvila o údajném znásilnění. Pak už o něm nikdy nemluvila. Nepřiměla ji k tomu ani znalkyně psychiatrička, která ji zkoumala. Jiné důkazy soud neměl, otce R. K. proto obžaloby zprostil. Rozsudek ale ještě není pravomocný, státní zástupkyně se odvolala.
Proč se děti sebepoškozují?
„Dotyčný sebepoškozováním řeší vnitřní psychický tlak, se kterým se neumí vypořádat, a pocit ostré bolesti mu přináší úlevu. Toto chování je typické pro děti od 12 do 16 let, kdy procházejí pubertou a nezvládají své psychické procesy. V současné době je to poměrně rozšířený jev, mimo jiné i proto, že děti mají málo přímých sociálních kontaktů a nemají nikoho, s kým by si své problémy řešily. Sebepoškozování je pro ně určitá forma upozornění na sebe. Vždy signalizuje problémy v rodině,“ říká dětská psycholožka Alena Uváčiková.
Kde pomohou?
Děti, které potřebují pomoc, se mohou obrátit na svého dětského lékaře, nebo na některou z krizových linek. Ty fungují i anonymně.
Linka důvěry, nonstop 241 484 149
Linka bezpečí, nonstop 116 111
SOS centrum, 9.00 až 20.00 222 514 040, 777 734 173
Krizové centrum RIAPS, nonstop 222 586 768 (8.00-16.00), 222 582 151 (16.00-8.00)
