60 let od tajného projevu: Odhalil Stalinova zvěrstva!
Masový vrah a diktátor. Dnes známá fakta o Josifu Vissarionoviči Stalinovi (†74). Před 60 lety bylo ale nemyslitelné o nich byť jen přemýšlet. Tabu prolomil až 25. února 1956 sovětský vůdce Nikita Chruščov (†77) v tajném projevu.
Na posledním dni XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu si Chruščov pozval představitele satelitních zemí, kam patřilo i tehdejší Československo, aby k nim pronesl historická slova. Projev zvaný Kult osobnosti a jeho důsledky nakydal na Stalina špínu, o které bylo zakázáno mluvit.
Zaskočení komunisté nevěděli, jak jednat. Čína a Albánie se rozkmotřily se Sověty, Čechoslováci o výsledku sjezdu mlčeli. „Tuto otázku nemůžeme vynášet mimo stranu a tím spíše ne do tisku. Proto o ní referujeme na neveřejném zasedání sjezdu. Je třeba znát míru, neživit nepřátele, neodhalovat před nimi naše rány,“ nabádal Chruščov. I když z přepisu projevu vzniklo pouhých sedm výtisků, přesto se dostal na veřejnost a bylo nutno reagovat. Zvláště komunisté z nižších míst žádali svolat mimořádný sjezd KSČ, kterému se ale staré kádry ubránily. Projev byl přesto hlavním mezníkem, po němž se spustila vlna amnestií, uvolnění ovzduší a revizí nespravedlivých rozsudků.
Řezník ve službách Stalina Lavrentij Berija: Nechal postřílet 22 tisíc Poláků
Celý článekStalin = masový vrah
Ačkoli Chruščov zmínil masové čistky v sovětské armádě či Stalinovu vojenskou neschopnost, neodkryl všechny zločiny. Jen na udání nechal popravit statisíce lidí, způsobil hladomor na Ukrajině (nejméně 3,5 milionu obětí) a konal pravidelně čistky, jimiž se inspirovali i českoslovenští komunisté. Zrůdností byla snaha o legalizaci vražd soudem a vytváření různých neexistujících odbojových skupin, v jejichž rámci byli zabíjeni nepohodlní lidé.
Projev sebral špion
Na vyzrazení obsahu tajného projevu měl hlavní podíl polský novinář židovského původu Viktor Grajewski. Na stole své milenky a sekretářky polského stranického šéfa viděl jednoho dne tlustou složku s výrazným nápisem »Přísně tajné. Projev soudruha Chruščova na XX. sjezdu«. Půjčil si ho a zaběhl na izraelskou ambasádu, kde byl spis kompletně ofocen a navrácen. Přes CIA se pak dostal do médií, přesto první oficiální výtisk v sovětském bloku vyšel až roku 1989.