UPRCHLICKÁ KRIZE: Válka na hranicích Maďarska! Děti používají jako zbraň!
Vlny migrantů mířící do Evropy je provázeno stále vypjatějšími konflikty. Lidé, kteří již překonali tisíce kilometrů, narážejí na ostnaté dráty, zavřené hranice Německa, které je de facto pozvalo, ale oni nyní stojí proti vodním dělům...
Úzkost, strach, obavy jsou na obou stranách – zažívají je lidé prchající ze svých domovů, i obyvatelé zemí, kam přicházejí. Psychologové říkají, že jde o logickou reakci. Běženci neví přesně, do čeho jdou a co je na cestě čeká, setkávají se s odporem a negativními reakcemi, což v nich budí nejistotu a silné vnitřní napětí.
To samé ale pociťují i Evropané, zejména ti, kteří pocházejí ze států méně ekonomicky silných, než je například Německo. „I Češi a obyvatelé dalších států prožívají podobnou úzkost z obavy a nejistoty, co se bude dít,“ míní psycholog Jiří Jelen. Nejistota a strach jsou pak živnou půdou pro narůstání agrese, vznik konfliktů.
Psycholog Jiří Jelen: Děti používají jako zbraň proti nenávisti
Co se migrantům žene hlavou, když narazí na hranici na oplot, žiletkové dráty, kordony policistů a vojáků? Podle psychologa Jiřího Jelena to musí vnímat jako nepřátelství, odmítnutí, agresi vůči nim.
Co s nimi taková situace udělá?
„Zvýší se jejich úzkost, vnitřní nejistota, obavy do budoucna, pocity beznaděje. Citlivější jedinci mohou propadat depresivním stavům. Když v takové zátěžové situací navíc vidí své potomky, strach, úzkost a nejistota se ještě znásobí.“
Přesto svoje děti strkají před sebe do drátů, jak jsme viděli například na maďarské hranici.
„Člověku je instinktivně dáno své potomky chránit. Takto nepřirozeně se chová v situacích, kdy už si neví rady, je v koncích se svým rozumem a svým rozhodováním. Pak dělá kroky, které jsou nepřirozené.“
Co nám tím sdělují?
„Mají pocti, že když ta druhá strana uvidí děti, že zmírní svoji nenávist. Děti jsou v tom okamžiku pro ně zbraň, kterou chtějí zabránit vystupňování tlaku z nepřátelské strany.“
Není jejich útočnost a agresivita přece jen otázkou mentality jiného národa?
„Určitě mezi nimi bude spousta slušných solidních lidí, kteří by se za normálních okolností neprali.“
Přesto útočí i na policisty.
„Každá zátěž vyvolává v člověku útočnost a agresivitu. Agrese sama o sobě není nic špatného. Člověku slouží k ochraně vlastního já. Při ohrožení se automaticky aktivuje i v lidech, kteří jsou jinak smířliví a schopní spolupracovat.“
Kdyby přijali pomoc v první zemi, kde se neválčí, tak by se takovému napětí vyhnuli, proč to neudělají?
„Mnozí směřují hlavně tam, kde mají již příbuzné, známé a cítí v nich oporu. To je pro většinu z nich Německo. O něm také více vědí a považují ho ze svého pohledu za ráj. Česko je pro ně neznámé, s velkým otazníkem a navíc mají informace, že u nás panují přísnější zákony (nerozlišují mezi vězením a uprchlickým táborem – pozn. red.). I to může hrát roli.“
Proč jejich uvažovaní nezmění ani únava po strastiplném putování?
„Když už člověk vydá tolik energie, a zřejmě i poslední peníze, nechce zůstat v půli cesty za svým snem. K tomu dokáže zaktivovat síly, o nichž do té doby ani neměl tušení.“
