Soud s Petrem K.: Zásadní posudky o elektřině! Jak dlouho Monika věděla, že umírá?
Petr K. (37), obžalovaný z vraždy manželky Moniky (†36) a dcery Klárky (†8), je mohl na dovolené v Egyptě elektrickým proudem zabít. „A to jak v hotelovém pokoji, tak v koupelně,“ řekl včera u ostravského soudu Karel Sokanský, znalec v oboru elektrotechnika a silnoproud.
Zcela vyloučil, že by Moniku s Klárkou zabil elektrický proud nešťastnou náhodou. „Nejpravděpodobnější je zásah elektrickým proudem dvoupólovým dotykem. Jako pravděpodobné se jeví zabití dvou osob postupně, každé zvlášť,“ konstatoval znalec. Jeho vyjádření zapůsobilo i na Petra K., který včera poprvé po téměř dvou letech od smrti Moniky a Klárky opustil svou verzi o otravě a připustil, že je zabil elektrický proud. Měl ale opět pohotové vysvětlení o své nevině. „Mohl někdo během dvou sekund, které měly stačit k zabití, přijít do pokoje, zatímco byněkdo jiný spal třeba na záchodě,“ snažil se Petr K. dotlačit znalce Sokanského k odpovědi. Soudkyně Renata Gilová ho ale utnula.
Jak mohl zabíjet?
Jedním drátem...
Odborně se mluví o jednopólovém dotyku. K vraždě podle dlouholetého znalce v oboru elektrotechnika Karla Bendy stačí jen odhalení jednoho drátu z kabelu – fáze. Elektrika však musí mít možnost vrátit se do země, člověk by musel stát na mokré zemi, držet se něčeho kovového, co je uzemněné, například radiátoru.
Není příliš pravděpodobné, že by je pachatel v pokoji zabil pomocí jednopólového dotyku, postel je v něm dřevěná, na zemi jsou koberce. Pachatel by potřeboval vodiče, jako je kov nebo voda, k nimž by dal »živý« drát – fázi. Takové podmínky pokoj nenabízí.
Jednopólový dotyk by byl v koupelně pravděpodobnější. Je tu voda na dlaždičkách jako vodič, dále např. kovová tyč sprchového koutu. „To by bylo jedině možné v tom sprchovém koutě, kde by se dotýkaly chodidly, a připojily by se k živé části, třeba kovovému rámu (elektrika by byla úmyslně zavedena do kovového rámu, pozn. red.),“ uvedl znalec. V každém případě by to ale někdo musel nastražit. „Čím větší je plocha, kterou proud do těla prochází, tím známky na těle jsou menší, méně intenzivní, případně zanedbatelné,“ dodal. Je tedy možné, že zatímco Monika zemřela po dvoupólovém dotyku v pokoji, protože měla na těle takzvané proudové značky, čekala smrt na Klárku v koupelně? Tímto způsobem by bylo možné vysvětlit, proč neměla na sobě výrazné stopy po elektrickém proudu. Zároveň upozornil, že v případě, že by šlo o nehodu, vypadly by pojistky.
Dvěma dráty...
Odborně se mluví o dvoupólovém dotyku. Vrah potřebuje dva dráty – fázi, kterou by do těla šel proud, a nulák, do kterého by se proud mohl vrátit. Tento i jednopólový dotyk umí kriminalisté a znalci jednoznačně na těle mrtvých prokázat.
Podle znalce Karla Sokanského bylo možné dát do zásuvky obyčejnou prodlužovačku a kabel rozříznout na fázový a nulový vodič. Po dotyku oběma konci by byla oběť během dvou sekund mrtvá. Dvoupólovému dotyku odpovídají i stopy vstupu elektrického proudu do těla Moniky – zezadu na krku, na bedrech a levém bérci. „Proveditelné je i usmrcení tak, že ty osoby ležely vedle sebe, držely se nebo byly třeba propleteny nohama, proud se rozdělí do jedné i druhé a velikost by mohla být taková, že způsobí smrt,“ objasnil Sokanský. Vysvětloval by se tím i fakt, že Klárka na těle žádné zřetelné stopy po vstupu elektrického proudu neměla. Vstoupil by do ní ve větší ploše z maminky.
I v koupelně by bylo možné vraždit dvěma dráty, ale bylo by to zbytečně složité. Pachatel by musel rozřezávat a oddělovat kabely. Musel by také zajistit, aby se oběti dotkly oba konce rozpleteného drátu. Napadené by přitom byly zcela jistě vzhůru, a tedy by mohly klást odpor. Zatímco v pokoji bylo možné využít okamžiku, kdy Monika s Klárkou odpočívaly a usnuly.
