73 let od masakru v Lidicích: Skutečný příběh záletného vraha (†74), který přežil! Co má společného s Rodenem?
18 fotografií
Smrt a zkázu zaseli do Lidic před 73 lety nacisté. 10. června 1942 jednotky SS obklopily středočeskou vísku, kterou jako pomstu za atentát na Reinharda Heydricha (†38) vyhladili. Dohromady z obce zabili 340 lidí.
Tragická shoda náhod rozhodla o osudu malé středočeské vesnice. Proutník Václav Říha se dvořil Anně Maruščákové (†19), před kterou ale chtěl zatajit své manželství a dítě. Vydával se proto za odbojáře Milana. V té době ale 27. května čeští parašutisté zabili říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté jako odvetu chtěli vyhladit celou vesnici, nevěděli ale jakou. Vodítko jim poskytl dopis Říhy pro Aničku, který nechal na vrátnici továrny.
„…Co jsem chtěl udělat, tak jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně,“ stálo v psaní. Maruščáková skončila u tvrdého výslechu. Prozradila, že měla pozdravovat Horákovy v Lidicích od syna Josefa sloužícího v britské armádě. Němci měli jasno. Josef Horák musel být parašutista a spáchal atentát, všichni z Lidic mu pomáhali. 10. června oblast neprodyšně uzavřeli a začala jatka.
Muži nad 15 let byli zastřeleni na statku Horákových, ženy skončily v koncentračním táboře Ravensbrück, děti zplynovali Němci ve speciálních autech v polském Chelmnu. Z 503 obyvatel zahynulo 192 mužů, 60 žen a 88 dětí.
Milostný pár skončil na popravišti
Ústřední postavy tragédie, Václav Říha a Anna Maruščáková, skončily po drsných výsleších s domnělými pomocníky parašutistů v malé pevnosti Terezín. 23. října 1942 je i všechny z Lidic transport převezl do koncentračního tábora Mauthausen. Druhý den tam začala s německou přesností největší poprava 264 lidí v historii tábora. Co dvě minuty, to zastřelení do týla. Anička zemřela v 9.42, Říha v 16.38 h.
Vrah František Saidl přežil jako jediný muž
Přežít úděl Lidic se povedlo jedinému muži staršímu 15 let. Vrah František Saidl (†74) si v době vyhlazení vesnice odpykával trest kvůli vraždě svého syna Eduarda (†27). Když se vrátil, nacisté ho zabít už odmítli...
Saidl měl nemocnou ženu a potomek mu vyčítal, že dává rodině málo peněz a má milenky. Přitom dal tátovi dvě rány holí do hlavy. Po jeho útoku otec vytáhl nůž a syna třikrát bodl, smrtelnou byla rána přímo do srdce. V roce 1938 ho poslal soud na čtyři roky do vězení! Z něho dokonce žádal o milost. Prezident Hácha mu ji ale neudělil, čímž ho zachránil. Reportér Stanislav Motl, při pátrání po jeho osudu, objevil dokonce dvě milostná psaníčka, která 36letá vdova z Lidic poslala svému milenci, tehdy 51letému Františku Saidlovi. „Svou tajnou schránku měli, věřte nebo ne, za hřbitovní zdí,“ popsal Motl.
Do Lidic se Saidl vrátil 23. prosince 1942, nenašel ale nic. Když se dozvěděl, co se stalo, šel na kladenské gestapo, kde ho ale odmítli zastřelit. Zbytek života strávil jako dělník v kladenských hutích, o jeho lidickém původu nikdo z okolí netušil. Měl zemřít v roce 1961 na selhání srdce cestou do práce na kole, jiní pamětníci tvrdí, že ho srazil trolejbus.
Sudeťák, který chtěl vraždit
Démonem stojícím za vyhlazením Lidic byl Karl Hermann Frank (†48). Němec z Karlových Varů a státní tajemník Úřadu říšského protektora. Po atentátu na Reinharda Heydricha doufal, že se drtivou odpovědí vyšvihne výš. Na pohřbu zabitého nacisty mu Hitler vyhlazení Lidic osobně schválil. Oběšen byl za přihlížení 5000 lidí na dvoře pankrácké věznice 22. května 1946.
Další vrazi:
Walter Jacobi (†37) – vedoucí zpravodajské služby (SD) v Praze. Angažoval se v popravách vysokoškoláků v roce 1939 a činný byl i při vyhlazení Lidic. Popraven byl v Praze 3. května 1947.
Harald Wiesmann (†38) – velitel kladenského gestapa, které se podílelo na vykonstruování důkazů proti Lidicím. Za milost pro něho orodovala dopisem u prezidenta Beneše i jeho matka, přesto byl 24. dubna 1947 v Praze popraven.
Max Rostock (†73) – velitel kladenské SD. Podílel se na organizování zrůdného činu. V roce 1949 byl dopaden ve Francii a předán do Československa. Původní trest smrti mu byl změněn na doživotí, nakonec byl v roce 1960 poslán StB do západního Německa jako agent.
Kněz milost od gestapa nepřijal
Výraznou postavou Lidic byl kněz Josef Štemberka (†67). V obci působil 33 let a v květnu 1942 se chtěl odstěhovat do rodné vsi. Na žádost následníka ale zůstal déle, čímž si podepsal ortel. Když v jedenáct v noci zvonilo gestapo, oblékl se nic netuše do nového bílého lázeňského obleku. Ve sklepě statku Horákových se s vystrašenými muži modlil a u nacistů prosil o smilování. Byl zastřelen jako poslední poté, co odmítl nabízenou milost. Církev uvažuje o jeho blahoslavení.
Převýchova se nepovedla
Marie Šupíková (82) je jedním z mála dětí, které přežily masakr. Vybrali ji totiž k poněmčení! „Chlap v rajtkách a holínkách chodil mezi námi. Občas někomu klepl ukazovátkem na rameno,“ popsala výběr rasově čistých lidí Šupíková. V nové rodině dostala jméno Ingeborg, ale po válce se poznala na fotce repatriačního úřadu a vrátila se zpátky. V Norimberském procesu pak svědčila proti nacistům.
Ukrajinský nacista John Demjanjuk: Spravedlnost není slepá! »Ivan Hrozný«…
Celý článek18 fotografií
