Řezník ve službách Stalina Lavrentij Berija: Nechal postřílet 22 tisíc Poláků
Vyrůstal v chudé rodině a v průběhu let to dotáhl na druhého nejmocnějšího muže Sovětského Svazu. Jeho cesta však byla dlážděna mrtvolami a krví. Lavrentij Pavlovič Berija (†54) se stal Stalinovou pravou rukou i obávaným katem mezi svými soudruhy. Na svědomí má také masakr polských důstojníků a intelektuálů v Katyni, kde jich sovětská NKVD postřílela v roce 1940 na 22 tisíc. Po Stalinově smrti však došla řada i na něho, v prosinci roku 1953 byl zastřelen.
Nechal popravit 10 tisíc povstalců
Již jako mladý se Berija dal k bolševikům. Prošel různými funkcemi a intriky mu již od jeho politických začátků nebyly cizí. Zlomem v kariéře tohoto bezcharakterního muže bylo jeho jmenování do ČEKY, tehdejší předchůdkyně NKVD. Zde chytil ten správný vítr a jeho kariéra šla strmě vzhůru. Že pro něho lidský život nemá cenu, dokázal již při potlačení protibolševického povstání v roce 1924. Pro výstrahu nechal popravit hned 10 tisíc lidí.
Stalin brzy pochopil, že právě Berija, navíc také Gruzínec jako on, je ten správný člověk na krvavou práci i čistky ve vlastních řadách. Udělal ho šéfem vnitra, druhým nejmocnějším mužem v zemi. A Berija mu za to pravidelně předával materiály o důležitých činitelích a jejich slabinách. Jako jediný mohl Stalina oslovovat jeho důvěrnou přezdívkou Koba.
Největší zrůdy 2. světové války: Asijský Hitler pořádal závody ve stínání hlav!
Celý článekŘezník ve službách Stalina
Kromě spousty úkladů a vražd má Berija na svědomí i masakr v Katyňském lese, kde na jaře roku 1940 postřílely sovětské bezpečnostní složky na 22 tisíc polských důstojníků, policistů a intelektuálů. Dokazuje to jeho tajný dopis Stalinovi z března 1940, ve kterém navrhuje vyřešit otázku 14 736 Poláků umístěných v táborech sovětské tajné služby NKVD v mimořádném řízení a doporučuje nejvyšší možný trest - zastřelení. Svůj návrh odůvodňuje tím, že polští důstojníci provádějí kontrarevoluční činnost a protisovětskou agitaci. Sovětský Svaz až do roku 1990 obviňoval z masakru Německo, s pravdou přišel až Michal Gorbačov.
Tajemníka zastřelil v kanceláři
Tisícovky mrtvých neměly pro Beriju žádnou cenu, sám inscenoval popravy v řadách svých a Stalinových nepřátel i blízkých spolupracovníků. Mnozí z nich náhle zemřeli na infarkty, nešťastné nehody a sebevraždy zastřelením. V zabíjení si Berija nebral servítky. Například tajemníka ústředního výboru arménské bolševické strany Chandžjana zastřelil sám ve své kanceláři. Proč? Stál v cestě jeho kariéře. Nečekaná kulka do týla byl jeho oblíbený způsob popravy. Zařídil i speciální mučírny, kde zatčené osobně trýznil.
Pohřbíval své oběti zaživa! Lotyšský fanatik Arajs upálil v synagoze na 300 Židů
Celý článekBezohledný a sadistický byl i jeho přístup k ženám. Se svým řidičem a ochrankou například křižoval moskevskými ulicemi, a když se mu nějaká žena líbila, skončila násilím v jeho autě. Když mu byla později po vůli v jeho kanceláři, choval se k ní surově a mlátil jí hlavou o podlahu. Podobně se zachoval i k tehdejší slavné ruské herečce Okuněvské.
Odešel za svým vůdcem
Berijova životní pouť se naplnila krátce po Stalinově smrti v roce 1953, kdy chtěl zaujmout jeho místo. Snažil se zachytit nový vítr a opět se naplno projevil jeho charakter. Svého věrného druha začal očerňovat, odsuzoval jeho zločiny a zasazoval se o rehabilitaci jejich obětí. Zle se však přepočítal. Jeho političtí oponenti dobře věděli, jaké nebezpečí se pro ně v jeho osobě skrývá. I fakt, že na mnohé z nich vlastnil kompromitující materiály, zřejmě sehrál svou roli. Na jaře roku 1953 byl Lavrentij Pavlovič Berija zatčen a odsouzen k trestu smrti. Dne 23. prosince 1953 byl tento zrůdný vrah a bezcharakterní člověk zastřelen. Před popravou prý na kolenou prosil o milost.