Nechala popravit Horákovou, pak se opila! Teď na Ludmilu Brožovou-Polednovou (†93) přišla řada...

Podle parte, které vydala její dcera Zdena, se žádné velké rozloučení nekonalo. Brožová-Polednová byla pohřbena žehem bez smutečního obřadu, a to na vlastní přání. Asi to zabránilo velkým manifestacím lidí, kteří dodnes na totalitu a monstrprocesy vzpomínají v dobrém – právě komunistická poslankyně Marta Semelová pohoršila veřejnost svým tvrzením, že se Horáková ke spiknutí proti republice přiznala a že nešlo o přiznání vynucená.

Byla »užitečný idiot«
Sama Brožová-Polednová se roku 1950 k roli prokurátorky v tom nejhorším politickém procesu dostala tak trochu jako »užitečný idiot«, jelikož měla pouze zkrácené právní vzdělání. Horlivě však plnila svoji roli a režimu věřila. „Vy si myslíte, že tam nebyla žádná trestná činnost? Myslíte, že bych to dělala, kdybych si myslela, že to není pravda? Proto se za to biju,“ řekla novinářům roku 2009. To už šlo o ni – byla odsouzena za účast na vraždě Horákové, za niž si nakonec odseděla jen rok a 9 měsíců i díky milosti od tehdejšího prezidenta Václava Klause.
Raději se nedívala
Původně přitom měla »sedět« šest let, proti čemuž se odvolávala. V 50. letech se však oběti podivného justičního systému odvolávat nesměly ani proti trestu smrti… U jednoho ze stání prozradila Brožová-Polednová, jak se vypořádala s povinností prokurátora být u popravy. „Špatně mi bylo… ještě jsem se držela s Toníčkem Havelkou (další prokurátor, pozn. red). Řekla jsem »Tondo nebudem se dívat«, tak jsme se nedívali. Já nevim vůbec, jak to probíhalo. A pak nám bylo tak špatně, že do nás vrazili celý koňak a já nevim co. To není jen tak,“ popsala tehdy žena, jejíž slovo poslalo na smrt či desítky let ve vězení mnoho nevinných…
Prosili za ni Churchill i Einstein
Politička České strany národně sociální, kterou věznilo za druhé světové války i gestapo, Milada Horáková, se stala obětí režimu i proto, jak důsledně kritizovala jeho napojení na Sovětský svaz. Státní bezpečnosti tak i s dalšími zapadla do vykonstruovaného soudu se strůjci protistátního spiknutí, v němž bylo včetně následných procesů uděleno celkem 10 trestů smrti. Horáková ale za celou tuto temnou éru zůstává jedinou popravenou ženou. I v poslední den procesu, kdy ji poslali na smrt, bránila ideje Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše.
Sama Horáková v průběhu odmítla žádat o milost, požádala však za ni její dcera a podpořily ji veřejné osobnosti včetně Alberta Einsteina či Winstona Churchilla. I přesto tehdejší prezident Klement Gottwald rozsudky podepsal a 27. června roku 1950 byla Horáková oběšena na dvoře pankrácké věznice. Její poslední slova údajně zněla: „Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to…“