Zpověď bývalé muslimky: Islám v Česku? To je násilí a mnohoženství!

Narodila se české mamince a syrskému křesťanovi, rodina se v jejím dětství odstěhovala do Sýrie. Po sametové revoluci se Pavlína s maminkou vrátila a začala navštěvovat brněnskou mešitu. „Připomínalo mi to arabskou kulturu, jak jsem ji znala,“ vysvětlila Pavlína. V lednu 2006 konvertovala k islámu, jenže od té chvíle šlo vše z kopce. „Nenápadně mi utahovali šrouby, nakonec jsem se dokonce vdala za muslima. Toho jsem po šesti týdnech násilí opustila. Tak začalo mé odpadlictví od islámu,“ popsala Pavlína v rozhovoru pro deník Aha!.

*Jak jste se dostala k islámu?
„V roce 2004 se mi narodila dcera a já byla sama. Chodila jsem to mešity na arabštinu, ale cítila jsem se vykořeněná. Byly tam spokojené holky s několika dětmi, bylo to fajn. A přišly otázky, proč nejsem muslimkou, tak jsem se začala zajímat.“

*Zjišťovala jste si povinnosti ženy v islámu?
„Ptala jsem se, ale otázky byly většinou zahrané do autu. Nebo mi k šátku řekli, že je to jen taková tradice a ne příkaz, že kamenování se už nepraktikuje a podobně. Tak jsem si řekla – proč ne.“

*Jak začalo to »utahování šroubů«?
„Po půl roce začali říkat, že jako muslimka bych měla chodit zahalená. Tak jsem začala, člověk nekonvertuje přece, aby to flákal, a tlačí i sám na sebe. On je totiž hřích, když víte, co se má udělat, a neuděláte to. Takhle jsem si toho na sebe nakládala víc a víc.“

*A jak to pokračovalo?
„V roce 2007 jsem se vdala za muslima z Indie. Přes kamarádku z Pákistánu jsme se seznámili, že prý se chce oženit. Viděli jsme se v Praze, za týden znova a asi za měsíc byla muslimská svatba.“

*Tak rychle?
„V islámu totiž nejde o lásku, ale je to jako smlouva. Já si tam třeba napsala, kde bych chtěla bydlet a tak. Sestěhovali jsme se spolu do Prahy a začalo domácí násilí.“

*Jakou formou?
„Nebydleli jsme sami, takže jsem směla být jen v jednom pokoji, abych nebyla s cizím mužem. Musela jsem být neustále zahalená, takže jsem se víc a víc modlila, abych to vydržela. Jela jsem po týdnu do Brna, že se chci rozvést, ale řekli mi, že jsem rozmazlená Evropanka a že to nejde.“

*Takže jste s ním zůstala?
„Sliboval mi, že vybere jiný byt, ale to neplatilo. Začaly tam po mně při hádkách lítat pánvičky a žehličky. Navíc jsem vše platila ze svého. Tak jsem po šesti týdnech odjela s kamarádkou zpátky do Brna a už se nevrátila.“

*Bez rozvodu?
„Rozvod pro muže je jednoduchý, musí říct třikrát zapuzuji tě v různých časech kromě menstruace, kdy žena může být prý nepříčetná. Žena ale musí vrátit muži vše, co jí dal, takže jsem mu nechala na stole prstýnek a tím to skončilo.“

*Jak na to reagovala vaše komunita?
„Najednou ty spokojené holky za mnou začaly chodit, jak se mi to povedlo se rozvést. Já nejdřív myslela, že jsem si prostě vzala násilníka. Ale pak jsem zjistila, že se to děje většině žen.“

*A proč s tím nejdou ven?
„Domácí násilí v islámu je jiné. Když přijde ožrala a zmlátí mě, tak české právo to řeší a ženy mají možnost ochrany. V islámu ale ona udáním zrazuje manžela, čímž zrazuje i boha. Měla by být poslušnou a cudnou. A vyzrazovat intimitu z rodiny je větší hřích, než se nechat bít.“

*Ale komunita o tom ví, nebo ne?
„Obec násilí kryje. Byla jsem svědkem toho, kdy Tunisanka žijící v Brně brala antidepresiva, ale manžel jí zakázal chodit k lékaři a byl agresivní. Řešilo se to v mešitě, volala se policie, nadávky a pak se to tutlalo. Nebo Čečenci se ptali, že prý je v koránu psáno »bijte je«. Tak že kde a kdy mají bít své ženy.“

*A proč tedy ženy přicházejí k islámu?
„Když přišly nové holky zajímající se o islám, tak Alrawi (předseda brněnské muslimské obce – pozn. red.) je rozlišoval podle toho, kolik se jim může říct, aby se rovnou nevyděsily. Nesmí se dozvědět o povinném šátku, o kamenování za cizoložství. To prý pochopí až věřící člověk.“

*Jak to je u českých muslimů s mnohoženstvím?
Praktikuje se tu. První muslimku si vezme náboženským sňatkem v mešitě a pak mívají světský sňatek. Žena například ve svatební smlouvě nesmí chtít monogamii. Ostatní ženy si pak bere muslim už jen v mešitě. Žena u toho ani nemusí být, stačí zástupce.“

Muneeb Hassan Alrawi, šéf Ústředí muslimských obcí: Mrzí mě to

„Paní Bitarové jsem si vážil, považoval jsem ji za jednu z takových upřímných holek. I její dceru jsme měli rádi, a jak bylo možné, tak jsme byli k sobě upřímní. To co ona zažila, to šlo mimo nás. Asi měla nějakou zkušenost s manželstvím. A naprosto mě tehdy šokovalo, že se rozhodla takto. Poslední komunikace s ní byla, že jsem jí napsal SMS, že je mi to líto.“

Za rok protesty zaplním Letnou!
Smělý cíl si po demonstraci s dvoutisícovou účastí stanovil vůdce protimuslimské organizace IVČRN Martin Konvička. „Chceme příští leden na Letnou. A zaplníme ji,“ plánoval v rozhovoru pro idnes.cz. Demonstranty mu prý do náručí naženou radikální islamisté, jejichž další útoky v budoucnu očekává.