Největší záhady Česka: Tajemství slunovratu | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Největší záhady Česka: Tajemství slunovratu

Skalní hrad a poustevna Sloup.
Skalní hrad a poustevna Sloup. (Profimedia.cz, ara)

Skalní hrad Sloup na Českolipsku je vskutku podivuhodnou stavbou, která vzbudí náš zájem nejen svým vzhledem, ale i dějinami. Zaujmou nás například tajemné nápisy ve sklepeních, hradní kaple je zase orientovaná podle přesných astronomických výpočtů...

V hradních sklepích Sloupu se nacházejí četné nápisy a reliéfy. Ty odedávna podněcovaly fantazii romantiků a zhusta bývaly připisovány templářům. Po roce 1680 začali skalní hrad obývat poustevníci, kteří unikátní stavbu doslova provrtali a změnili původní dispozici.

I na stěnách vězení se nacházejí obrazce: ukřižovaný, osmicípá hvězda, sedm tanečníků s meči, jezdec na koni, fragment hebrejského písmena, přesýpací hodiny, sluneční znamení, hlavy aj. Nápisy zřejmě pocházejí z 15. století. Mystická a náboženská symbolika (včetně hebrejského písmena) nás však nutí hledat původce těchto pískovcových graffiti mezi zmíněnými poustevníky. Ty na Sloup přivedl Ferdinand Hroznata z Kokořova.

První zdejší eremita, Konstantin, tu působil od roku 1690. Konstantin byl prý profesí stavitel, a tak přestavbu hradu na poustevnu řídil osobně. Po Konstantinovi se na Sloupu usadil další poustevník – malíř Václav, který na východní straně skály vymaloval sluneční hodiny. Konec poustevníků v Čechách, tedy i na Sloupu, zapříčinil dekret císaře Josefa II. z roku 1785.

Je celkem zajímavé, že poustky na Sloupu neobývali nějací náboženští blouznivci, ale docela zruční a šikovní lidé – stavitel, malíř schopný zkonstruovat sluneční hodiny. Tato skutečnost nabude ještě většího významu, když poodhalíme tajemství skalní kaple.

Pokud od vězení pokračujeme po schodech vzhůru, dostaneme se do horní partie, k lucerně kaple podzemního kostela. Hlavní stěny jsou pootočeny o 3 – 4 stupně oproti světovým stranám: severojižní stěny nesměřují k vrcholu hory Klíč na severu, ale k jejímu pravému východnímu svahu, k místu, které bývalo na mapách nazváno Půlnoční stráň.

Sever byl navíc zjevně určen podle Polárky a nikoli podle kompasu, což tehdy nebylo u takových staveb obvyklé. Kosé stěny osmiboké lucerny nejsou kupodivu odkloněny o 45 ° k vedlejším světovým stranám, ale přesně k východům a západům Slunce o zimním a letním slunovratu. Proč? To zůstává tajemstvím...

Zítra: Stopa vede do podzemí

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.