Radí vám největší lékařské kapacity Česka! Velký seriál deníku Aha! – díl XIV. Také vás trápí větry?

„Tvorba plynů v zažívacím traktu je normální. Pokud však přesáhne určitou mez, měl by se člověk zamyslet nad tím, co se v jeho těle děje nesprávně. Celá řada velmi vážných onemocnění, jako je např. rakovina tlustého střeva, se zpočátku může ohlásit nadměrnou plynatostí,“ varuje docent Milan Kvapil.

Už naše babičky říkávaly: »Lepší jeden pšouk než deset doktorů.« S lidovým pořekadlem souhlasí i docent Kvapil. „Vždy bychom měli mít jasno v tom, že nadýmání není projevem vážné nemoci,“ upozorňuje docent Kvapil.

Plyny vznikají při zpracování potravy v zažívacím traktu. „Velmi laicky si můžeme představit, že v našem tlustém střevě existuje jakási zoologická zahrada mikroorganismů, bakterií a kvasinek. Mají na starost tzv. druhotné trávení, k němuž v tlustém střevě dochází. Při něm se tvoří trocha plynu a nikdo s tím nemá potíže,“ vysvětluje docent Kvapil. „Jakmile dojde k nějaké změně, např. pokud změníme složení stravy, na které jsme zvyklí, užíváme antibiotika, sníme větší množství zeleniny či jiného jídla obsahujícího větší množství vlákniny, podpoří se růst a množení těchto našich »zvířátek«. A právě při tom, jak rostou a množí se, dochází k nadměrné tvorbě plynů,“ říká docent Kvapil.

Vznik plynů v našem zažívacím traktu je tedy zcela normální. „Jestliže však přesáhne určitou mez, mohou za ní stát příčiny jako porucha trávení, což může být přechodná záležitost z důvodu, že jsem snědl něco, po čem se plyny dělají, nebo že jsem změnil úplně způsob stravování a nedělá mi složení současné stravy dobře. To jsou skutečnosti, dá se říci neškodné. Zároveň však může být i projevem onemocnění zažívacího traktu a upozorňovat např. na sníženou výkonnost slinivky břišní, zánět jater, střevní záněty a jiná onemocnění, která mohou ohrožovat naše zdraví,“ říká docent Kvapil s tím, že pokud se u člověka zvýší plynatost a nepomine ani úpravou jídelníčku, je vznik plynů ve větším množství důvodem k návštěvě lékaře.

Většina z nás ještě dnes dojídá poslední zbytky vánočního cukroví a další zásoby nakoupené na oslavy Nového roku. Jenže! Zároveň se bojíme postavit na váhu a při sprchování i jen jedním okem pohlédnout do zrcadla. Nejdříve přece musíme zhubnout… Jak se s vánočními kily poprat? Čtenářům Aha! radí doc. MUDr. Milan Kvapil, CSC., MBA.

● Pane docente, jak mám nejlépe po svátcích zhubnout?
„Pokud jste neodolal a přes svátky požíval více jídla a alkoholu, tak vám nyní prospěje, když si na pár dní zavedete režim, ne redukční ve smyslu diety, ale omezíte příjem potravy na naprosté minimum.“

● Neublížím si?
„Lidský organismus je již od pradávna naučen na doby hojnosti a naopak strádání. Jinak řečeno, v dobách hojnosti se muselo dohnat to, co v dobách strádání člověk ztratil. Z této skutečnosti se dá odvodit, že krátkodobé výrazné snížení příjmu potravy u zdravého člověka nemůže nijak uškodit, naopak je svým způsobem příznivé.“

● Opravdu mi hladovka pomůže?
„Neříkám přímo hladovka, ale omezení jídla a zařazení více zeleniny a ovoce a také pohybu. Vtip je v tom, že rychlý vzestup váhy není většinou tvořen tím, že přibude tuk. Spíše se zaplní zažívací trakt a také přijímáme více soli, která v těle zadržuje vodu. Když omezíte trochu stravu, tak za tři dny vyprázdníte střeva, zbavíte se litru, litru a půl vody a najednou máte váhu nižší.“

● Dát si pořádně, jak se říká do nosu, a pak shodit je tedy jednoduché.
„Je tu i trochu svízel. Část lidí se až tak moc nepřejídá, ale tím, že jsou svátky a jsou doma, sníží fyzickou aktivitu, pohyb. Dospávají celý rok, nebo se dívají na televizi. A po svátcích jim trvá, než se zase začnou hýbat. Pak kila mohou přibývat. Teď je ideální čas začít sportovat, nebo se vydat na delší procházku, do sauny. Pohybem po svátcích vyrovnáte zvýšený přísun energie. Lidé se mě ptají, poraďte nám dobrou dietu. Z toho, co říkám, ale vyplývá, že není zapotřebí extrémních diet.“

● Co když nemám navíc jen dvě, tři kila, ale deset. Tam by už měla přijít dieta, nebo ne? Navíc jsem si dal předsevzetí, že ji budu držet…
„Když si dáte předsevzetí: za rok jsem nabral tři nebo více kil, teď je za dva měsíce shodím, není to nejlepší. Měl byste vědět, že zahájení redukční diety je velkou zátěží pro organismus. Je otázkou, jestli je nejideálnější začínat s takovýmto zatížením právě v lednu, když před sebou máme dva měsíce, kdy je stále tma, pošmourno a i málo možností k pohybu. Moje zkušenost s pacienty je: dát si předsevzetí, že už nebudu víc tloustnout a přebytečná kila začnu shazovat až na jaře, kdy je všechno veselejší.“

● A co když dietu začnu držet nyní?
„V lednu a únoru jde o nesmyslnou záležitost. Pokud chcete zhubnout, musíte změnit nejen své stravovací návyky, ale i životní styl, a to je v tuto dobu velmi složité. Nakonec takové pokusy končí tak, že sice shodíte, ale po čase se vrátíte na výchozí váhu a ještě kilo dvě přidáte. Skoro každý dokáže krátkodobě snížit váhu, ale problém je, také si ji udržet.“

● Poradí mi můj lékař, jak zhubnout?
„Pokud opravdu chcete shodit, vyplatí se navštívit lékaře a nechat si poradit. Zhubnout totiž může opravdu téměř každý. I člověk nemocný a špatně se pohybující. Doporučil bych obezitologická pracoviště, kde poradí zdarma. Tedy návštěvu uhradí zdravotní pojišťovny.“

Jak problémům předejít?

• Jezte pomalu! Kdo jí pomaleji, polyká i méně vzduchu, a tím pádem se do organismu dostává méně plynu.
• Jezte pravidelně kvalitní jogurty! Mléčné bakterie dokáží obnovit zdravou střevní mikroflóru.
• Uvařte si čaj! Bylinný čaj z anýzu, fenyklu, máty peprné, kmínu nebo heřmánku pomůže zmírnit kvasné a hnilobné pochody ve střevech a vznik nepříjemných plynů.
• Kupte si v lékárně tabletky! Existuje několik přípravků, které omezují vznik plynů. „Ve skutečnosti tvorbě plynů nezamezí, ale dokáží je do sebe vstřebat,“ vysvětluje docent Milan Kvapil a dodává: „Vždy by zároveň takový člověk měl podstoupit vyšetření u lékaře, jenž vyloučí možné onemocnění, které by tablety z lékárny mohly zakrýt a přišlo by se na něj až v době, kdy bude hůře léčitelné.“

Každý den »vyrobíme« šest litrů plynů

V těle zdravého člověka vzniká denně až šest litrů plynů. Z jedné části při trávení potravy a z druhé ze vzduchu, který spolykáme během mluvení, polykání slin, jídla a nápojů.

V celém trávicím traktu stále zůstává přibližně litr až litr a půl vzduchu. Zbytek se vstřebá nebo jej vydýcháme. Pokud organismus nefunguje tak, jak má, a tvoří se plynu ještě více, dochází k nadýmání břicha a nepříjemné plynatosti. Různý je i zápach plynů. Ty způsobené kvašením mléčných výrobků, zeleniny a ovoce téměř nesmrdí. Zatímco hnilobné plyny způsobované trávením masa, uzenin nebo vajec jsou výrazně cítit.