Mám to ráda normálně. Jsem divná?

Slýcháme (někdy se i zúčastňujeme) o různých hrátkách ve zcela jiných rolích. Zlobivá školačka a pan učitel, doktorka a pacient, šéf a chybující zaměstnankyně, drsná policistka a chudák řidič. Nebo si vyslechneme „úžasné“ historky o rychlovkách na zastávce autobusu či ve výtahu, o sexu v kůži nebo o výměně partnerů…

V různých talk show o tom dvojice mluví tak, jako by to byla samozřejmost. A člověk pak má pocit, že nejde s dobou a že je erotika bez rafinovaných triků jen bohapustou nudou.

Jana má ovšem o věci jasno. Protože i ona má za sebou krizi zvanou „jsem příliš nudná“, ví, o čem mluví:

Ještě si na to dobře vzpomíná. Do městečka zase po čase zavítala její kamarádka Tamara. Holky se sešly ve vinárně, kde při večeři probraly snad všechny možné záležitosti. Povídaly si samozřejmě i o svých partnerech…

Tamara líčila svou poslední milostnou dovolenou: „Bylo to neuvěřitelné. Honza a já jsme skoro vůbec nevylezli z postele! Konečně mužskej mých snů!“

A spiklenecky pokračovala: „Je úplně přesně jako já. Má spoustu bláznivých nápadů a žádná erotická hříčka, žádná perverznost pro něj není dost odvážná. Myslím, že od té doby, co jsme spolu, jsme se ještě nemilovali stejně. Je to pokaždé úplně jiné.“

Ten rozhovor nešel Janě z hlavy. Je to vůbec možné? Tamara a Honza spolu byli stejně dlouho jako ona s Jáchymem. Něco přes rok. „Kolik způsobů lásky vlastně existuje?“ hloubala často. „A jak to myslela Tamara tím »pokaždé jiné«?“

U nich sex probíhal vždy téměř stejně, nebo alespoň hodně podobně. Mazlení, laskání, hlazení, líbání… A potom se milovali většinou úplně normálně v misionářské poloze. Tu měla Jana vždycky ze všeho nejradši. „Přitom totiž cítím svého miláčka opravdu obzvlášť intenzivně!“

Jana ale na »divoké hrátky« nikdy moc nebyla. „Nikdy jsem si nepřipadala prudérní jen proto, že se mi nelíbí dát se přivazovat k pelesti postele. Nebo proto, že nejsem na vibrátory. Ale čím víc jsem o tom přemýšlela, tím víc jsem si připadala jako někdo, komu chybí fantazie a odvaha.“

Když o příštím víkendu vyšla ze sprchy a její přítel jí přišel utřít záda, zašeptala mu do ucha: „Vem si mě! Chci tě! Hned, teď!“ Jáchym se zatvářil udivěně: „Miláčku, co se děje? Nepůjdeme radši do postele? Už tě to se mnou přestává bavit?“

Jana se kajícně přiznala: „Mě to baví, ale tebe třeba ne. Určitě bys nechtěl zkusit něco jiného? Nejsem pro tebe moc nudná?“ Zasmál se tomu. „Jestli ty jsi nudná, tak já chci být taky tak!“ a už Janu nesl do postele. A bylo to překrásné!

Proč by to mělo být pokaždé jiné? Sexuologové radí: „Kdo má chuť, měl by určitě vyzkoušet všechno, co ho láká. Můžete mít i trochu odvážné záliby a nemusíte se za to stydět.“

Ale zda jsou »milovníci nevšedních praktik« spokojenější než my, »obyčejní lidé«, toť otázka. Intenzita pocitu nezávisí na technice! Asi se stane každému – ať už je to muž, či žena, že si někdy začne lámat hlavu tím, zda by se neměl v posteli víc odvázat.

V takových chvílích si vzpomeňte, že existují tř argumenty pro »normální sex«:

• Experimenty jsou namáhavé - Láska se rychle změní ve výkonnostní sport a člověk zapomíná, že erotika a smyslnost jsou spojeny s náklonností, důvěrou a citem.
• Normální sex je mnohem osobnější - Jste to vy a ne dráždivé prádlo a bláznivin hračky, co partnera poblázní. Chce spát se ženou, kterou miluje, a miluje ji přesně takovou, jaká je!
• »Domácí kuchyně« je spolehlivá - Znáte se, víte, co má rád ten druhý a co potřebujete vy sama: žádné experimenty, ale sex plný rozkoše, cit, blízkost a teplo.

Co máte rádi v sexu vy?

(miš), zdroj: Žena-in.cz
Foto ara