Já to chci, on ne...

A když k tomu konečně dojde, říká mi, jaká jsem super, sexy atd. S bývalým jsme to dělali každý den a nikdy jsem se nebála na něj sáhnout. Ale teď? Klidně mi odstrčí ruku a já už se tak bojím, že chuť na sex radši potlačuju.

Většinou spolu spíme v neděli ráno, před snídaní. Ale když není nic, vím už, že celý týden mám po žížalkách.

Nepomůže, ani když si vezmu kraťasy, který spíš připomínají provázek, jak málo je na nich látky. Ráno se před ním nakrucuju, a on se mě zeptá, co chci papat k snídani. To bych ho zabila...

Já to prostě potřebuju každý den, odmalička masturbuju několkrát denně. On to prostě nepotřebuje. Ráno má erekci jako hrom, já ho chytím (pokud se odvážím) za penis, ale on mi vyklouzne a jde dělat snídani.

Už jsem i přestala brát antikoncepci. Jsem úplně v pasti. O všem jsem mu řekla. A víte, co m i odpověděl? Že ho to nebaví poslouchat... Proboha! A mě přitom stačí dvě minuty. A jsem hotová.