Psychiatr Miroslav Plzák (83): Nevěru za zradu nepovažuju!

MUDr. Miroslav Plzák (83) je nejznámější český psychiatr, který se zabývá vztahy mezi manželi a milenci. V rozhovoru pro deník Aha! radí, jak se zamilovat, aby láska nebolela. O sexu říká, že pro manželství není vůbec důležitý. A co odborník na vztahy míní o nevěře? „Když manželce zahnu, jsem jí nevěrný, je zbytečné se k tomu přiznávat,“ doporučuje doktor Plzák.

Jak se zamilovat a netrpět?

Pane doktore, začněme od počátku, od zamilovávání. Existuje láska na první pohled?
„Nejde říct, že neexistuje. Je řada příkladů, kdy se lidé takto zamilovali. Není to však zákon, láska vzniká i pozvolna. Důležité vždy je, aby láska byla procesem milenecko-erotické a posléze sexuální touhy. Touha znamená – chci něco, co nemám.“

Zamilování je tedy založené na touze po erotice a sexu?
„Když začnete s holkou chodit, je důležité se naučit neprojevovat neustále eroticko-sexuální touhu. Je dobré vkládat do schůzek civilní etapy, kdy se nebavíte milostně. Tím se začnete nacvičovat na běžný život. Jakmile totiž touhy dosáhnete, začne uvadat, zanikat...“

A může být láska na první pohled základem pro trvalý partnerský vztah?
„Stav zamilovanosti nerozhoduje o tom, jak láska dopadne. Dokonce bych řekl – čím víc a bezhlavě se zpočátku milujete, tím je více ohrožen její konec.“

Říká se, že jeden z partnerů cítí lásku víc a druhý míň.
„Je průšvih, když je to zřetelné. Čím víc jste na partnerovi závislejší, hrozí nebezpečí, že se skutálíte do bolestného rozvratu.“

Lze se nějak ochránit, aby láska člověka zcela nevyčerpala?
„V tom je problém. Jediné, co můžete, je omezit kontakty. Partnerovi říct: »Hele, já tě mám hrozně rád, ale koukám, že jsem v tom až po uši, pár dnů se proto neuvidíme.« Vidíte, jak je to těžké.“

Nemyslitelné pro toho, kdo by takovou větu měl říct, a nepochopitelné i pro druhého partnera...
„Kdyby to tak nebylo, tak nepoznáme drama milostného vztahu. U žádného ze savců není milování tak složité jako u člověka. Příběh lásky je jedinečný, ale taky zničující.“

Jak dlouho trvá zamilovanost?
„Pokud chcete nějaký časový údaj, tak vám musím s odpuštěním říct, že celý průser začíná společným soužitím. Když spolu dva lidi chodí a vidí se třeba dvakrát, třikrát týdně, tak tu jsou důležité dny odloučení. Jakmile vznikne soužití…“

...tak už není na co se těšit?
„Vidí se každý den a vznikají povinnosti a sváry.“

Dnes se mladí lidé poznají a hned se k sobě stěhují...
„Ano, řeknou si: »Máme se rádi, to půjde.« Po roce ale začnou sváry, taky obyčejně přijde dítě a tím se rozchod komplikuje. A tření mezi partnery, kteří spolu žijí v jednom bytě, je hrozivé. Už tím, že ženy a muži jsou různě komunikačně obratní. Žena má blíž k tomu mluvit, pronese přibližně sedmkrát víc slov než muž. Muž má naopak větší sklon vyhledávat aktivní záliby, tzn. že musí vynaložit určité úsilí, aby se dostavila radost, jít s kamarády hrát basketbal, fotbal.“

Jak přežít lásku a manželství?

Máte recept pro udržení kvalitního vztahu?
„Musíte být dohodnutí na finančním hospodaření, na péči o dítě, na péči o domácnost a organizaci volného času. Tyto čtyři základní věci musí být ve vztahu uspořádány. Když tahle dohoda není, tak dochází k trvalému hašteření a vztah se rozpadá.“

Je v partnerství místo pro lásku, milování?
„Partneři se milují, prožijí spolu šest závratných sexuálních let, ale jak ty lidi potom naučit společně žít? Třeba bez sexu...“

Jak?
„Dělali jsme výzkum mezi manželi, kteří slavili výročí zlaté a diamantové svatby. Vždy tvrdili, že se celý život milovali. Stačilo je ale od sebe oddělit, a už říkali: »Někdy to s ním bylo hrozný. Musela jsem toho moc překousnout.«“

Základem kvalitního vztahu je tedy milovat i partnerovy chyby?
„Správně. Základ partnerství a manželství nestojí na sexuální touze, ale tzv. negativních emocích. Říkám tomu láska tří »S«. Pokud se vám po partnerovi STÝSKÁ, máte SOUCIT s jeho trápením, máte STRACH, aby se mu nic nestalo, tak ho máte rád.“

Láska a sex?

Partnerská a manželská láska není tedy vůbec romantická?
„Ještě se Šimkem jsme měli pořad Zavěste, volá Semafor. Diváci se vždycky smáli, když jsem popisoval lásku takto: Řekneli vám manželka: »Najez se, dokud je to teplý«, tak vás miluje. Má strach nejen o to, abyste byl najedený, ale i o to, abyste si pochutnal. To je vyznání vyzrálé manželské lásky.“

Mluvíme o lásce, každý si ji ale automaticky spojí s milováním. Jak je důležitý pro partnerské soužití sex?
„Nejsem sexuolog, na tuto otázku si každý musí odpovědět sám. Můžu vám jen říct, že existují tři možnosti: je veledůležitý, přiměřeně důležitý, je naprosto nedůležitý.“

Na počátku vztahu je sex obvykle důležitý pro oba partnery, milostnou lásku si užívají. Stává se, že po čase má na sex chuť buď jen jeden z partnerů a druhý odpovídá: Bolí mě hlava...
„Partnerství ale nestojí na sexuální touze. Sexuální slast netrvá u každého stejně dlouho. Když si vezmete manželku, tak neodhadnete, jak dlouho pro ni budete sexuálně výjimeční, a ona to neodhadne na vás. Jde o procesy nahodilé, které nejenom nedokážeme správně odhadnout, ale nemůžeme se na nich s manželkou dohodnout. S kamarádem se můžeme dohodnout, že budeme každý týden hrát volejbal. Ale dohodnout se s manželkou třeba i o prachy, to byste koukal, jaké je to umění.“

Hlavně nevyčítat

S kamarádem se na volejbalu domluvím, ale manželka mi pak vyčte, že stále nejsem doma...
„Musíme vědět, že nesmíme vyčítat. Ať už je vyčítání pravdivé nebo nepravdivé. Problémem páru je totiž pár,tvoří ho jen dva lidé a není nikdo, kdo by je rozsoudil. Podstata výčitky je neřešitelnost. Musíme si říkat: »Nedělejme to, dejme si pozor, znechutíme se a rozejdeme se.«“

Někdy je ale výčitka ve vztahu oprávněná...
„Oprávněná je vždy z pohledu jednoho. Musíme se naučit správný komunikační akt – připomenout, ale NEVYČÍTAT! Ne říct: »Ty už jsi zase přišel po půlnoci.« Ale jinak: »Ty chodíš domů, kdy chceš, mám o tebe strach.« Na to druhý může říct jen: »To jsem netušil, že o mě máš strach.« Navíc víme, že STRACH je jedno z »S«, tedy vlastně pevné pouto vyzrálé manželské lásky.“

Hádka se ale nevyhne žádnému partnerskému vztahu. Je lepší Itálie, kdy hádka pročistí vzduch či vztah, nebo se urazit a pak dva dny nemluvit?
„Nedáváte mi na výběr. Ideální by bylo, kdyby se partneři dohodli, že o všech nesvárech a neshodných názorech budou diskutovat v pondělí od 17 do 18 hodin, ne déle. Kdyby se to podařilo, tak bude manželství věčné.“

To je nereálné…
„Těžko k tomu někoho přimějete, ale pokud to domyslíte, tak je to jediné řešení v páru, kde nemáte shodné názory. Obvykle si neberete manželku, která je vaší přesnou kopií.“

Nevěru nepřiznat

O vás se traduje, že jste jako lék na nevěru doporučil známé: Zatloukat, zatloukat, zatloukat.
„S tím zatloukáním je to takhle: i když řeknu pravdu, tak někomu ublížím a sobě neprospěji. Nemůžu říct manželce: »Ty mi stárneš před očima, už se mi tak nelíbíš.« A může to být i pravda. Když manželce zahnu, jsem jí nevěrný, je zbytečné se k tomu přiznávat, jen znásobím její utrpení. Tak vzniklo ono »zatloukat, zatloukat, zatloukat«. Je to zbytečná pravda. Pravda, ze které nic nevyplývá.“

Nevěra není tedy nic špatného?
„Nevěru můžeme společně odsoudit, jako že jde o něco odporného. Současně ale musíme říct, že jen čtyři procenta mužů a žen zůstávají monogamní. Nikdy nezahnou.“

Proč je člověk nevěrný?
„Každý člověk cítí zpropadenost nevěry: s cizím partnerem bývá pohlavní styk zajímavější než s tím, s kterým deset let žiji. To je pravda daná statistikou. Pro moralistu ale strašná pravda. Proto varuji před zkouškami otcovství.“

Nejste moralista, ale lékař, nevěra vám tedy nevadí?
„Navždy zůstanu hlasatelem jednoho manželství za život, ale nevěru bych nepovažoval za zradu. Nevěra provází párové manželství od samého vzniku. Statkář s děvečkou na seně, to bylo běžné, dítě se pak dalo do kláštera. Např. Josef Kajetán Tyl si vzal manželku a její sestra byla jeho milenkou.“

Nevěra často vyústí v rozpad manželství, rozvod...
„Přestat milovat manžela nebo manželku není dostatečný důvod k rozvodu. Možná to zní staromilecky, ale měli bychom směřovat k tomu, abychom se brali a nerozváděli výhradně kvůli dětem.“

Je pravda, že současná finanční krize může paradoxně pomoci v partnerských vztazích?
„Určitě. S manželkou finančně přežijete, bez manželky byste nepřežil, proto se nerozvedete. Hrozíli vám nezaměstnanost, ztrácíte náladu na sex a nemáte potřebu být nevěrný.“

MUDr. Miroslav Plzák

• Nejznámější český psychiatr zabývající se vztahy mezi manželi a milenci.
• Působil jako primář Psychiatrické kliniky 1. LF UK, kde léčil řadu známých osobností. Mezi jeho pacienty patřili herci Miloš Kopecký, Vlasta Chramostová, Helena Růžičková nebo spisovatel Ladislav Fuchs. Dnes je v důchodu.
• Je zakladatelem první Linky důvěry ve střední Evropě.
• Vytvořil samostatný vědní obor zabývající se manželstvím, tzv. matrimoniologii.
• Vystupoval v mnoha zábavných pořadech, nezapomenutelné jsou např. jeho rozhovory s bavičem Miloslavem Šimkem (†63).
• Doktory si zahrál i ve filmu, třeba v detektivce Vrah skrývá tvář nebo komedii Causa Králík.
• Napsal 25 knih a 9 divadelních her.

Mluví o jednom manželství a je rozvedený...

Co odborník na partnerské vztahy a jeho partnerské vztahy? „Jsem trapný důkaz průměrnosti, zažil jsem to, o čem mluvím. Jsem podruhé ženatý,“ přiznává doktor Plzák. S první manželkou se prý rozešli velice přátelsky a až poté, co jejich dcera, nyní lékařka, dospěla. „Bývalá žena se stala advokátkou a tím pádem jsme na sebe neměli čas. Potřeboval jsem manželku, která nebude dělat také kariéru. Chtěl jsem mít manželku a matku doma,“ popisuje doktor Plzák.

Jeho slavné milenky...

Láskami známého psychiatra byly krásné ženy, herečky Marie Drahokoupilová a Olga Schoberová. Ani jeden vztah ale nevydržel. „Byl jsem pyšný. A takový prestižní přístup při výběru partnera nevede zpravidla k dobrým koncům. Naše vztahy ztroskotaly na oboustranném pracovním vytížení,“ dodává doktor Plzák.

Syn mu spáchal sebevraždu...

V roce 1972, v sedmačtyřiceti letech se podruhé oženil. Vzal si velmi půvabnou třiadvacetiletou Emilii, prodavačku televizí v Bílé labuti. Byl šťastný, narodil se jim syn, žena netoužila po kariéře. Obrovská tragédie je potkala v roce 1992. Jejich syn spáchal večer před maturitou sebevraždu, v pokoji zanechal dva dopisy na rozloučenou a otevřel okno... Proč? Nikdo neví. „První pravidlo v nauce o sebevražednosti zní: psychiatrie nezná jediný příznak, podle něhož by se spolehlivě určilo, že dojde k sebevraždě,“ dodává si útěchy psychiatr.