Bylo jich pět...
Bylo jich pět a ještě jim nebylo osmnáct. Slavný spisovatel by napsal – pět hochů, co spolu mluvili. Tahle pětice z Ostravy ovšem v květnu 1987 vyváděla podstatně závažnější skotáctví než dětští hrdinové Karla Poláčka. Kradla totiž ve velkém...
O jejím řádění a následném dopadení psal denní tisk 22. května 1987. Jak veřejnosti sdělil, jeden z mladistvých darebáků už dvakrát seděl u soudu na lavici obžalovaných. »Dlouhoprstá pětka« nebyli žádní troškaři. Dvakrát – 12. a pak ještě 15. května 1987 – se zlodějští dorostenci vloupali do skladu podniku Domácí potřeby v Ostravě-Třebovicích a odnesli si odtud zboží za »úctyhodných« 115 tisíc tehdejších československých korun.
Za takovou sumu se v tom čase dalo pořídit například osobní vůz značky Škoda a dva barevné televizory k tomu. Detektivové z městské správy Veřejné bezpečnosti v Ostravě se ničemům dostali na stopu a za necelý týden pětici pozatýkali. Jak se ukázalo, parta už stačila utratit 25 tisíc korun. Ostatní peníze muži zákona vrátili poškozené firmě. Pětice skončila u soudu. Čtyři pobertové poprvé, ten pátý už potřetí.
