Píše se rok 1771 a tohle je... První bouračka v dějinách

Takhle vypadala první nehoda podle dobového kreslíře.

16. července 2006 • 02:00

Prásk! To byla ale rána! Přes zahradu královského zámku na předměstí Paříže se právě přehnal podivný automobil. Snad udělal jeho řidič nějakou fatální chybu, protože vůz se náhle vymyká kontrole a naráží do blízké kamenné zídky.

Šofér sice odchází nezraněn, ale tenhle karambol znamená smutný konec jeho kariéry i vozu. Právě totiž způsobil historicky vůbec první dopravní nehodu na světě. Co na tom, že vůz byl celý dřevěný, měl jen tři kola a přes trávníky se »hnal« rychlostí jen dva kilometry v hodině...

Kdo byl ten nešikovný šofér?

Nicolas Joseph Cugnot byl francouzský armádní inženýr. Z jeho hlavy pochází například vylepšená puška pro jezdectvo nebo obsáhlé spisy o opevňování a umění války. Parní vůz byl ale rozhodně jeho největší vynález. S jeho konstrukcí začal už v roce 1763, kdy vyrobil první model. O šest let později postavil za armádní peníze funkční prototyp, ale jeho výkon byl směšný. Když se už rozjel, nepřekročil rychlost jednoho kilometru za hodinu. Proto došlo o další rok později i na stavbu druhého vylepšeného vozu. Ten sestrojila pod vedením Nicolase Cugnota a nadšeného armádního generála Gribeauvala pařížská zbrojovka. Francouzská armáda měla s vozem velké plány. Protože měl být schopný uvézt až čtyři tuny nákladu, počítalo se s ním pro dopravu těžkých děl po bojištích.

A co jeho pekelný stroj?

Tenhle vůz byl opravdový kolos. Na délku měl přes sedm metrů a na šířku více než dva. A s váhou blížící se ke třem tunám byl jen těžko ovladatelný. Navíc neměl nic na způsob spojky nebo převodovky, a tak se sám nikdy nerozjel. Když ho vojáci roztlačili, měl být schopný ujet několik stovek metrů maximální rychlostí 4 km/h. A brzdy? To byla druhá největší slabina, která se mu nakonec stala osudnou.

Nehoda, která vešla do dějin

Na první jízdu čekal stroj do roku 1771. Protože šlo o unikátní válečný vůz, žádal generál Gribeauval kvůli utajení na ministerstvu války o uzavření celé jedné pařížské ulice. Ministerstvo nevyhovělo, a tak se první jízda uskutečnila v zahradě královského zámku ve Vanves na předměstí Paříže. Když se ale stroj rozjel, inženýr Cugnot zjistil, že jeho brzdy jsou naprosto k ničemu. Supící mašina tak zastavila až o kamennou zeď parku. Zklamání francouzské armády bylo tak velké, že tento projekt odmítla dál financovat (jen poslední vůz jí přišel na dnešních zhruba 12 milionů korun). Poničený parní vůz pak upadl v zapomnění, než ho o tři desetiletí později umístili do pařížského muzea řemesel a průmyslu.

Tenkrát poprvé...

První oběť dopravní nehody – první doloženou smrtelnou nehodou je ta, která se stala roku 1896 v Londýně. Obětí byla 44letá chodkyně.
První silniční zákon – slavný »praporkový zákon« byl vydán v Británii v roce 1865. Vozy byly tenkrát poháněné parou a jen těžko ovladatelné. Proto musel 50 metrů před každým takovým automobilem běžet člověk s červeným praporkem, aby řidiči signalizoval, kdy má zastavit. Zároveň také varoval kolemjdoucí.
První poznávací značka – byla vydána v roce 1893 ve Francii. Na českém území se tak stalo o třináct let později.
První pirát silnic – před soudem a za mřížemi skončil v roce 1895 první řidič, který se po ulici proháněl na motorové tříkolce. Co ale skutečně provedl, není známo.
První asfaltová silnice – pod vrstvou asfaltu zmizela prašná vozová cesta poprvé v roce 1902 v bohatém Monte Carlu.
První semafor – vůbec poprvé začala barevná světla řídit dopravu roku 1919 v americkém Detroitu.
První přechod pro chodce – značené přechody byly poprvé zavedeny v Británii roku 1934. První »zebra«, tak jak ji známe dnes, se na vozovce objevila až po druhé světové válce.