Leonardo DiCaprio: Ve škole mě mlátili a holek jsem se bál... O panictví přišel až v sedmnácti

Hezký kluk, který miluje pizzu, libuje si ve volných džínách a v baseballových čepicích – těch má velkou sbírku. Jeho dětský, téměř baculatý andělský obličej s kozí bradkou se šťastně usmívá. „Od chvíle, co Obama vyhrál prezidentské volby, slavím nonstop! Všechno se změní! Amerika se znovu otevře!“ říká hollywoodská hvězda Leonardo DiCaprio (34, Titanic, Muž se železnou maskou, Letec, Skrytá identita, Krvavý diamant). Hází vtípky, jeho oči ale zůstávají chladné. Když mluví, nevíte, zda je to naučené, protože na něm nejsou znát emoce. Tvrdí, že je to obrana, že si nerad pouští cizí lidi k tělu…

Jaký největší drb o vás koluje?
„Asi to, že mi všechno spadlo do klína samo – což není vůbec pravda. Neměli jsme moc peněz. Ve škole jsem patřil k bílé menšině, byl jsem snadným terčem. Většinu tvořili Filipínci, Hispánci a černé děti. Pak mě matka denně vozila čtyři hodiny do školy v Beverly Hills, nechtěla mě už v té příšerné škole nechat.“

Jak důležité jsou dnes pro vás peníze?
„Je pěkné, když je člověk má. Mnoho věcí ulehčují. Já ale už 10 let jezdím ve stejném autě (Toyota Prius). Móda mě nezajímá, neutrácím za hlouposti. Mám jen po světě pár domů a koupil jsem si jeden originál filmového plakátu.“

Zatímco za roli Jacka v Titaniku jste inkasoval přes dva miliony dolarů, o pět let později za film Gangy New Yorku už to bylo dvacet milionů dolarů. Na kolik se tedy opravdu ceníte?
„Já myslím, že nemám nějaké přemrštěné ceny. Jsem schopen hrát i za málo, ale nemůžu se zaškatulkovat jako hodný herec, který vždy pro kamarády hraje zadarmo – to bych se neuživil.“

Prý jste se rozešel s modelkou Bar Rafaeli. Jste teď bez partnerky?
„O tom bych raději nemluvil...“

Sníte o dětech?
„Ano. Když natáčíš film, jsi 6 měsíců v jiném světě. Když se vrátíš do reálu, jsou tvoji přátelé ženatí a mají děti. A ty jsi stále sám.“

Bývaly doby, kdy jste nebyl sám ani jednu noc. Po úspěchu filmu Titanic…
„Byl jsem tehdy takový Don Juan. Miluji ženy a příležitostí bylo... samy se nabízely. Po chvíli vás to ale unaví a vy hledáte něco víc – partnerství. Jde to však ztuha.“

Co vás potěší?
„Když mám volno a jsem s lidmi, co mám rád. Ale to se stává zřídka. V jednom kuse myslím na nový film. Chtěl bych být tak dobrý jako moji hrdinové ze 70. let – Dustin Hoffman, Al Pacino a Roberto DeNiro.“

Nenosíte hodinky! Proč?
„Nevím. Ani jsem nad tím nepřemýšlel. Asi proto, že pro mě čas není důležitý.“

Měl jste vztah s nejkrásnějšími ženami planety. Modelkami Helenou Christensen, Gisele Bündchen, Evou Herzigovou či Bar Rafaeli, herečkami Demi Moore nebo Virginií Ledoyen. Měl jste vždycky u žen takový úspěch?
„Vůbec ne! Dlouho jsem vypadal jako chlapeček, a navíc jsem se styděl. První schůzku jsem měl s jistou Cessi, se kterou jsem si celé léto telefonoval. Když jsme seviděli tváří v tvář, byla to katastrofa. Byl jsem rudý jako rak a ani jednou jsem se jí nepodíval do očí. V sedmnácti jsem byl ještě panic.“

Zvláštní. Jako herec jste musel mít průpravu. A hercem jste už od pěti let.
„Jo, to jsem hrál v jedné reklamě na mléko! (smích) Od malička jsem se rád předváděl, ale jen na jevišti… A když jsem chodil do školy, byl jsem největší herec-podvodník. Abych se ulil z vyučování, předstíral jsem nemoc. Nenáviděl jsem matematiku. Cením si toho, co pro mě tehdy herectví udělalo!“ (smích)

Otec je Ital, matka Němka. Proč vám dali jméno Leonardo?
„Máma mi ho vybrala, když se dívala na obraz Leonarda da Vinciho. Byla tehdy těhotná a já ji prý poprvé kopl. V deseti mě můj herecký agent nutil, abych si změnil jméno na Lenny. Tvrdil, že jako Leonardo jsem v Hollywoodu bez šance. Tak ho rodiče vyměnili – tedy toho agenta.“

Co je vaše největší vášeň?
„Dlouho to bylo jídlo a také jsem podle toho vypadal. (nafukuje pusu) Mám rád cestování, vždy rád vyrážím do různých koutů světa a chodím jako turista. Mám dobré maskovací fígle.“

Jaké?
„Zkoušel jsem převlek za pankáče, lidi na ulici se za mnou otáčeli, ne proto, že jde DiCaprio, ale co je to za blázna.“