Haf! Naučte nás znovu věřit!
Žádný pes na svého pána nikdy nezapomene.
Bohužel ne vždy jde o vzpomínky láskyplné. Někteří majitelé se do psí duše zapíší natolik, že i lidská ruka, která chce hladit, je pro ně největší hrozbou. Vždy jsou ale hodnému a trpělivému člověku ochotni začít znovu věřit.
Riki je skvělý hlídač
Rikiho jeho majitel sprostě vyhodil na ulici. Ostřejším chováním pětiletý pes zřejmě upozorňuje na křivdu, která se mu stala...
Riki je kříženec hladkosrstého jezevčíka. Na zahrádce nebo dvorku u rodinného domku bude výborným hlídačem. „Když si Riki na člověka zvykne, rád se přijde pomazlit. Potřebuje ale jako každý pes vědět, kde je jeho místo v lidské »smečce«,“ říká dobrovolnice Petra Beerová.
Riki bude dobrým společníkem zkušenějšímu pejskaři. Se svou ostrou povahou se příliš nehodí k ostatním pejskům a do rodiny s dětmi.
Sklář měl pořezané tělo i duši
Šarpej Sklář s hlubokými řeznými ranami se dostal loni v srpnu do útulku v Jimlíně na Lounsku. Když ho lidé našli, ležel v louži krve. Stále očekával výprask a před pohlazením se krčil hrůzou. Jsou mu asi čtyři roky.
V útulku dostal jméno Sklář, protože jeho hluboké řezné rány na krku a nohou napovídaly, že buď odněkud utekl zavřeným oknem, či mu někdo o hlavu přerazil skleněnou tabuli. Sklář byl zablešený a z očí mu tekl hnis. Nejhorší ale byly rány na jeho duši. „Zpočátku reagoval agresivně. Za piškoty pomalu získával zpět důvěru k lidem. Nevěří ale každému,“ říká dobrovolnice Jana Keslová.
Sklář je jako pravý šarpej povahový oříšek. Respektuje především autority. Nechová se ale ke každému stejně. Je spíše samotář. Jiné psy moc nemusí, ale konflikty nevyhledává. Potřeboval by zkušeného majitele, který by se mu individuálně věnoval. Nejspíše je zvyklý na život v bytě či domě.