Nejrizikovější období, kdy se můžete nakazit klíšťovou encefalitidou či boreliózou, je tady: Nebezpečí číhá v trávě!
Je malé tak, že jej většinou ani nepostřehnete, přesto velmi nebezpečné. Za pouhé dvě hodiny od přisátí se můžete nakazit klíšťovou encefalitidou, která mívá i velmi závažné následky. Dalším nebezpečným strašákem je lymská borelióza. Riziko nákazy můžete zvýšit i tím, když klíště neumíte správně odstranit. Jak na to a jak nemoci případně poznat a léčit?
Co jste možná nevěděli…
1. Říká se, že si klíště člověka vybírá podle krevních skupin. To není pravdou. Klíště reaguje hlavně na zápach, který člověk vydává. Na těle pak může kolovat celé hodiny, než najde místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají zvýšenou vlhkost – třísla, podpaží, přední stranu břišní, podkolení jamky, místo za ušima. Objevily se i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku či zevní genitálie. U dětí je třeba prohlédnout i hlavu a vlasy.
2. Nakazit se klíšťovou encefalitidou můžeme i z mléka, které nebylo tepelně zpracováno – pasterizováno. První velká epidemie, dodnes největší v Evropě, byla v roce 1951 na Slovensku, kdy onemocnělo až šest stovek osob.
3. Krev saje jen samička, dospělá samička to vydrží 10 až 12 dnů. Klíště může nasátím krve zvětšit svůj objem až 200x. Samec žije ze zásob, které sál v době, kdy byl nymfou. Jiná klíšťata, například africká, jsou schopna nesát i deset let.
4. Klíšťata žijí ve vysoké trávě či nízkých křovinách, nikoli na stromech. Pokud ho objevíte přisáté na krku či na hlavě, znamená to, že hledalo na těle ideální místo, kde se zakousnout a našlo ho právě tam.
5. Hlavní sezona výskytu klíšťat je na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají pod zem, naopak nejraději mají vlhko. Aktivní začínají být již při 5° C.
Kartářka Anna Bělohradská (72) je specialistkou na Tarot keltských draků a…
Celý článekKlíšťová encefalitida
V loňském roce jí u nás onemocnělo 565 lidí a někteří možná zbytečně. Jde totiž o chorobu, proti které existuje očkování. To se však stále podceňuje. Zatímco u nás se počet očkovaných drží na pouhých 24 %, rakouští sousedé jsou očkováni z 83 %. „Pokud je člověk mimo domov několik hodin, měl by prohlédnout své tělo a oblečení a hledat lezoucí nebo přisátá klíšťata. Z hlediska encefalitidy se nestačí kontrolovat jen na konci dne. Průběžná prohlídka v terénu sice nemusí vést k nalezení všech klíšťat, ale sníží se tím pravděpodobnost delšího přisátí,“ vysvětluje epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. Mezi hlavní příznaky této nemoci patří horečka a únava. „To se ale týká jen první fáze. Ve druhé fázi se onemocnění projeví bolestí hlavy, zvracením, horečkou. Jasným příznakem rozvoje meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk nemůže dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je třeba se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog, potvrdí nebo vyvrátí diagnózu,“ radí primář neurologie jihlavské nemocnice MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D.
Lymská borelióza
Očkování na ni neexistuje, její následky ale mohou být velmi vážné. Ročně se v ČR objeví přes 3500 nových případů, nakažených, kteří o tom nevědí, může být i dvakrát tolik. Prvním příznakem je červená skvrna kolem místa přisátí klíštěte (případně kolem místa štípnutí hmyzem), která většinou mívá typický bílý střed. Až u poloviny nemocných se ale neobjeví. Pro první fázi jsou typické příznaky zaměnitelné s chřipkou: silná bolest hlavy, horečka, únava, malátnost, třesavka, vyčerpanost, bolest kloubů. Jakmile se choroba dostane do druhé fáze, objevují se srdeční a neurologická postižení (např. zánět mozkových blan, zánět nervových kořenů, obrna lícního nervu, silné pocity bušení srdce). Mohou se vyskytnout kožní projevy, intenzivní bolest v zádech, mravenčení v končetinách apod. Ve třetí fázi vznikají změny na orgánech, hlavně na kůži a kloubech. Mezi komplikace boreliózy patří chronické záněty, nervové poruchy, poruchy srdeční činnosti, potíže s pamětí a koncentrací apod.
Ehrlichióza
Třetí z nemocí, kterou se můžete od klíštěte nakazit, a která je zvlášť závažná v těhotenství, protože může způsobit poškození plodu. Jejím původcem je bakterie Anaplasma phagocytophila, dříve zvaná Ehrlichia p. Ta napadá bílé krvinky, proniká do nich, čímž snižuje jejich obrannou funkci a způsobuje horečnaté onemocnění. A právě horečka po kousnutí klíštětem v délce 3 až 7 dnů, je jedním z hlavních příznaků. K dalším patří bolesti hlavy a svalů, malátnost, zvracení či zvětšené uzliny. Častěji bývají nakaženy ženy.