Očima psycholožky: Jak velkým traumatem mohou být vánoční svátky pro osamělé lidi?
Na otázky odpovídá psycholožka Alex Hrouzková.
Jak velkým traumatem mohou být vánoční svátky pro osamělé lidi?
„Osamělí lidé nemusí na Vánoce prožívat vůbec žádné trauma. Zejména ti, kteří jsou sami už léta, mají dokonale propracované rituály a strategie, jak vánoční svátky v klidu prožít a prochází jimi bez úhony. Ale samozřejmě se stává, že někdo snáší Vánoce o samotě hůře. Děje se tak zejména u lidí, kteří prožívají svátky o samotě vůbec poprvé a poprvé v životě tak této situaci čelí. U některých se mohou objevit pocity úzkosti, které často pramení také z faktu, že dotyčný člověk ještě nemá pevně vystavěné postoje, které by mu pomáhaly vánočními svátky projít klidně. Takový člověk pak může mít pocit, že je »ztracen«, smutný či bezvýznamný. Je však obvyklé, že po odeznění takových ne úplně šťastně prožitých Vánoc pocity smutku i úzkosti ustoupí a člověk se zcela přirozeně začne věnovat dalším krokům, které mu život s novým rokem přináší.“
Jakým způsobem se dá s tímto problémem vypořádat?
„Pocity smutku či úzkosti se obvykle objevují, když se něco přihodí a člověk se ocitne jinde, než si dříve představoval. Málokdo někdy snil o tom, že bude o Vánocích sám, a když se tak jednoho dne stane, je potřeba, aby člověk přijmul, že to nutně neznamená, že selhal. A pak má člověk další možnosti jak se situací zacházet – může se rozhodnout, že ji buď změní, nebo že ji akceptuje. Může to vypadat tak, že si dotyčný třeba ihned dopřeje něco, co ho potěší a zvedne mu náladu, případně se odhodlá najít si nové přátele či známé, se kterými do příštích svátků vymyslí nějaký plán a tak dále. Člověk může také přijmout fakt, že je sám a že s tím třeba nechce nic dělat. Vánoční svátky si pak užije po svém, aniž by ho něco rozhodilo, protože se svou situací bude smířený.“