Očima psycholožky: Co má dělat žena, která předčasně ovdověla?
Na otázky odpovídá psycholožka Alex Hrouzková.
Jak má postupovat žena, která v raném věku ovdověla, aby se s nečekanou smrtí partnera vyrovnala?
„Nečekaná smrt partnera je pro ženskou duši vždy rána. Nakolik a na jak dlouho tato událost ženu »položí«, je vždy ještě souhrou mnoha dalších faktorů. Jak se žena obecně umí vyrovnávat s ranami osudu, nakolik svého muže milovala, jak na něm byla finančně závislá, zda jí po manželovi zůstaly děti a střecha nad hlavou, vliv má i to, jak smrt otce prožívají děti a další blízcí. Zda má mezi příbuznými a přáteli někoho, komu se může svěřit, vyplakat se a kdo ji umí podržet. Ženy se někdy v šoku ze smrti muže rozhodnou být silné, vše zvládnout, vydržet a jít dál. To však může fungovat jen omezenou dobu, než na ženu vše stejně dolehne. Po smrti partnera je důležité své pocity prožít, přiznat si bolest, smutek, ale i zklamání, zlost. Je potřeba hodně plakat, křičet, osahat si všechny zákoutí své zraněné duše. Není ostudou v bolestné době vyhledat pomoc psychologa, ba naopak, bezpečné prostředí psychoterapie může ženě pomoci hluboké rány zacelit tak, aby jizvy na duši a dopady na další život ženy nebyly větší než být musejí.“
Je cesta rychle si najít nového partnera a začít žít zcela nový život, nebo je lepší nechat tomu čas?
„Každá žena má jinou cestu. Jedna může zvolit život v samotě, jiná hledá útěchu v náručí nového partnera. To, jak žena v danou chvíli zareaguje, není ovlivnitelné silou vůle. Žena reaguje tak, jak jí to v předešlém životě nejvíce vycházelo, a základy těchto reakcí si žena nese často z dětství. Musela-li být vždy silná a vše zvládnout sama, bude její první reakce právě taková. Osvědčila-li se jí naopak náruč »silnějšího zachránce«, zvolí tuto cestu. Je dobré ověřit si, že to, co dělá, je pro ni samu to nejlepší.“