Alice Masaryková (†87) svůj život zasvětila politice a charitě!
Přísná puritánka zmítaná depresemi, ale s velkým srdcem. Alice Masaryková (†87), dcera prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (†87), zasvětila svůj život pomoci potřebným. Milovala hudbu, chtěla být lékařkou, ale nakonec se z ní stala první dáma, poslankyně a zakladatelka mnoha organizací. Mezi její největší zásluhy patřila práce v Československém červeném kříži. Přestože byla úspěšná v práci, v lásce štěstí neměla. Komunistický režim po roce 1948 ji ale ožebračil a vypudil z milovaného domova…
Alice se narodila 3. května 1879 jako prvorozená dcera T. G.Masaryka a jeho ženy Charlotte. Ti se vzali v březnu 1878 v americkém Brooklynu a pak se přestěhovali do Vídně, kde bydleli v malém bytě. Jméno Alici vybral její otec a to dle hrdinky románu Mučednice z Tillbury. Doma jí říkali Elis nebo Aličenko. „Litovala jsem, že nemám české jméno a že se jinak píše a jinak vyslovuje,“ přiznala později ve svých memoárech Masaryková. Rok po ní se manželům narodil syn Herbert. Pak se rodina přestěhovala do Prahy a Masaryk zde začal učit na univerzitě. K Alici a jejímu bratrovi pak přibyli ještě dva sourozenci – Jan a Olga. Alice ve třech letech plynule mluvila anglicky a německy. Otec však chtěl, aby jeho děti znaly i slovanské jazyky, a tak se přidala čeština a později ruština. „Celý život jsem se držela otcova kréda: Čím víc řečí umíš, tím jsi víckrát člověkem,“ přiznala Masaryková. Otec byl pro Alici velký vzorem. Po obecné a měšťanské škole vystudovala dívčí gymnázium Minerva a po maturitě nastoupila na lékařskou fakultu. Jenže její plány jí zhatilo zdraví. Alice měla vadu zraku a musela nosit silné brýle. Nejspíš proto po dvou semestrech medicíny přestoupila na studium filozofie a sociologie. Studovala nejen v Praze, ale i Berlíně a Londýně. Pak se vrhla na postgraduální studium v Lipsku a pak strávila rok na univerzitě v Chicagu, kde se věnovala českým dělníkům a jejich rodinám. Díky svému působení a zapálenosti v sociální oblasti jí zde jinak neřekli než Lady Bohemia. Když se pak vrátila domů, učila na českobudějovickém dívčím lyceu a poté na škole v pražských Holešovicích.
Skončila za mřížemi
Kromě své práce se starala také o svoji maminku Charlotte. Ta totiž trpěla maniodepresivní psychózou a nemoc se jí postupem času zhoršovala. Později touto dědiční nemocí trpěla i sama Alice a její bratr Jan. Kromě toho se Alice aktivně zúčastňovala politického i společenského života. Založila sociologickou sekci Svazu studentstva, angažovala se ve Sdružení akademicky vzdělaných žen i v Československém abstinentním svazu. Jenže pak vypukla tzv. knoflíková aféra (došlo k prozrazení české protirakouské konspirační sítě) a 28. října 1915 bylo zatčeno několik lidí, mimo jiné i Alice Masaryková a manželka Edvarda Beneše Hana. Ačkoliv to zní paradoxně, ale Alice se ve vězení neměla špatně. Oběd jí vozili z restaurace a prý tam měla i akvárium s rybičkami. Pak se ale dostala do žaláře ve Vídni, a to bylo o poznání horší. Tvrdě ji vyslýchali, hrozili jí dokonce trestem smrti za velezradu! Jenže pak i díky tomu, že se o tom dozvěděli z amerického tisku tamní české spolky, vypukly protesty, což vedlo k osvobození Masarykové. Po osmi měsících se Alice dostala na svobodu. Učit jí však zakázali, a tak soukromně doučovala angličtinu a pečovala o maminku.
Otce chorobně hlídala
Když se její otec stal hlavou nové Československé republiky, Alici se změnil život. Vzhledem k tomu, že její matka byla nemocná, stala se první dámou Alice. Byla zvolenou poslankyní revolučního Národního shromáždění a v naší sněmovně promluvila jako první žena – politička. Jenže brzy se dostala na Hradě se všemi do rozporu. Do všeho totiž zasahovala, mnozí se jí dokonce báli. Trpěla prý záchvatovou nemocí. Přísně dbala i o to, aby byla jejímu otci projevována maximální úcta. Po smrti matky vedla celou domácnost a Masarykovi bedlivě hlídala soukromí. Četla jeho dopisy a prý vybírala i to, kdo se s ním může setkat. Svému otci bránila po smrti matky v navazování dalších citových vztahů. Nedovolila, aby si začal s pěvkyní Jarmilou Novotnou, a kategoricky popírala, že měl románek s novinářkou Oldrou Sedlmayerovou. Neváhala škrtat i spisovateli Karlu Čapkovi v rukopise Hovorů s Masarykem.
Jak to měla Alice Masaryková s muži a jaké byly okolnosti její smrti? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy.