Martin Štěpánek (†63) by oslavil 70, co cítila jeho žena Jaroslava Tvrzníková, když se zastřelil? Nemohl už unést bolest!
Přesně 11. ledna by nezapomenutelný herec Martin Štěpánek (†63) oslavil životní jubileum. Jenže on se rozhodl jinak. V roce 2010 se ve své pracovně v bytě na pražských Vinohradech zastřelil. Právě tam ho našla ležet jeho milovaná manželka Jaroslava Tvrzníková (76). Smrt manžela ji úplně srazila na kolena. Snažila se jeho odchod pochopit, ale povedlo se jí to až po několika letech. Po jeho boku stála věrně neuvěřitelných 41 let a neopustila ho ani v době, kdy Štěpánka ničily alkohol nebo rakovina.
Celé roky stála v pozadí, přizpůsobovala se plánům manžela a snažila se co nejlépe postarat o rodinu. Přestože měla Jaroslava Tvrzníková slušně našlápnutou kariéru, již v patnácti letech dostala hlavní roli ve filmu Robinsonka, pro lásku bylo ochotná obětovat všechno. V Národním divadle, kde hrála, se zamilovala do tehdy ještě studenta Martina Štěpánka. Po pouhých třech měsících se za něho v roce 1969 provdala. Po čase se jim narodily dvě děti – syn Jan (46) a dcera Josefína (39), a přišly nejen radosti, ale hlavně starosti. „Jarunko, asi to zabalíme,“ oznámil Štěpánek v roce 1981 manželce, a přestože ji to zaskočilo, bez mrknutí oka souhlasila s odchodem do zahraničí. Emigrovali do Rakouska, odkud po dvou letech odešli do Německa. V zahraničí se jim ze začátku ale nedařilo. Herec byl bez práce, jeho manželka si přivydělávala jako uklízečka. Všechny problémy však rodinu jenom posílily.
Alkohol i rakovina ho zničily
Později se jim v emigraci přece jen začalo dařit, Štěpánek pracoval v mnichovské redakci rádia Svobodná Evropa, po revoluci v roce 1989 se Štěpánek chtěl vrátit domů. Jeho žena s tím nesouhlasila, ale přesto ho následovala. Jenže doma ho žádné velké role nečekaly. Herec propadl alkoholu a ke všemu se později objevila rakovina v krku. Pak přijal nabídku, aby se stal ministrem kultury, ale nemoc ho ničila dál. „Trápily ho velké bolesti. Nejdříve mu operovali rakovinový nádor na krku. Při druhé operaci mu vzali ledvinu. Bolely ho nohy, chodil o berlích,“ svěřila vdova s tím, že ani na neurologické klinice mu nedokázali pomoci. Ani v nejhorších chvílích ho manželka neopustila a pomáhala mu, jak to šlo. „Martin mě do svých potíží příliš nezatahoval, nesvěřoval se. A já ho nechtěla svou lítostí oslabovat. Jeho to ale trápilo silně. Byl bez pohybu, nemohl toho už mnoho dělat. Ani věci, na které se obvykle moc těšil,“ prozradila Tvrzníková. Přesně 16. září 2010 ho našla zastřeleného v jeho pracovně. Zřejmě už dál víc nemohl. Jeho odchod ji velmi zasáhl. „Snažila jsem se ho pochopit. Dnes jsem s osudem i s jeho odchodem smířená,“ přiznala vdova v pořadu 13. komnata. Největší radost a smysl života našla v rodině a vnoučatech.