První dáma československého šansonu slaví 85. narozeniny: Byt je pro ni vězením!
Dostala do vínku všechno, co si jen zpěvačka může přát. Nádherný hlas, cit, nezaměnitelný šarm a hlavně schopnost vdechnout písním duši. Hana Hegerová, která 20. října oslaví 85. narozeniny, to však v životě neměla jednoduché. Tleskali jí sice v pařížské Olympii, milovali ji v Německu, její koncerty byly vždycky během chvilky vyprodány. Ale osud zpěvačce zasadil hned několik ran. Kvůli práci musela opustit svoje jediné dítě, skončila ve vězení a přišla o osudovou lásku. Přesto všechno se však Hegerová nikdy nevzdala. „Když je člověk zdráv a má kliku na dveřích, nemá právo říkat, že je nešťastný,“ tvrdí zpěvačka celý život.
Žila za prodanou brož
Hegerová, vlastním jménem Carmen Farkašová, se narodila v Bratislavě. Její maminka pocházela ze šlechtického rodu, který má od roku 1500 svůj erb – sovu prostřelenou šípem. Její tatínek byl bankovní ředitel. Jméno Carmen jí vybírala babička. „Byla velká milovnice opery. Pamatuji si jako dítě, jak vždycky v neděli poslouchala budapešťské rádio a vykládala u toho pasiáns,“ prozradila Hegerová. Už jako dítě chodila do baletní školy v Bratislavě, jenže ze zdravotních důvodů jí balet doktoři zakázali. Osud ji pak zavedl na gymnázium do Komárna, kde po maturitě pracovala ve strojírnách a přednášela na tamní učňovské škole. Už tam se u ní projevila láska ke zpěvu. „Můj táta mi vyprávěl, že s Hegerovou na té škole pracoval. Kromě přednášení dělala také vychovatelku a vždycky ráno místo budíčku chlapcům zpívala,“ prozradila Aha! pro ženy dcera zpěvaččina bývalého kolegy. Ke všemu ještě chodila na herecký kurs a dva roky prý žila za prodanou briliantovou brož a Ottův naučný slovník od maminky.
Zpívala za uhlí
Po absolvování kurzu dostala Hegerová angažmá v Žilině. Tam si změnila nejen jméno z Carmen na Hanu, ale vdala se za Dalibora Hegera. Ten dělal divadelního dramaturga a byl pozdějším ředitelem Slovenského národního divadla. Jenže jejich manželství trvalo pouhé tři roky. Narodil se jim syn Matúš, který však přišel na svět za nelehké situace. „Bylo to neplánované dítě, nebyli jsme připraveni. Ani já a ani jeho otec, který navíc odešel na vojnu, a já zůstala na všechno sama,“ přiznala zpěvačka. Bydlela v podnájmu a neměla peníze. „Měla jsem 640 korun hrubého na měsíc. Manžel byl na vojně, dítě jsem dala babičce. Nebylo na uhlí a potřebovala jsem ledničku a vysavač. Když mi Rudolf Cortéz sliboval 180 korun za koncert s tím, že jich uděláme dvacet do měsíce, připadalo mi to fantastické,“ prozradila Hegerová, jak se vlastně dostala ke zpěvu. Po rozvodu získala angažmá v Praze a syna nechala na výchovu jeho otci.
Osudová láska
V Praze se seznámila se svojí velkou životní láskou, režisérem Jánem Roháčem (†48). Díky němu se dostala do Semaforu, dal jí roli v muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. „Po představení jsme zašli s Janíkem do baru, kde to všechno začalo. Byl šarmantní, uměl a mně imponují muži, kteří něco umějí. Ve všem jsme si rozuměli,“ přiznala v jednom z rozhovorů zpěvačka. Nikdy se však za Roháče neprovdala a dokonce se spekulovalo, že spolu čekali dítě, které však Hegerová potratila. Nikdy tuto informaci však nepotvrdila a ani to, proč jejich vztah ztroskotal. „Měla jsem štěstí, že jsem někoho takového potkala. Mnoho lidí opravdovou lásku nikdy nepozná.,“ řekla Hegerová s tím, že pak už nikoho tak dokonalého nenašla.
Nejtěžší období
To nejhorší zpěvačku postihlo v době sovětské okupace v roce 1968. Předtím vystupovala ve světě, hostovala v pařížské Olympii, Montrealu a pak se musela vrátit domů. „V době zákazu se mi ve stejné době rozpadl vztah, musela jsem se naučit žít sama a bez práce. To bylo to nejtěžší období v mém životě,“ přiznala. Doma ji čekaly nejen zákazy, ale i vězení v pankrácké věznici. Banka jí omylem na účet připsala peníze, které patřily Karlu Gottovi (77), a zpěvačka si toho nevšimla. Obvinili ji z krádeže. Šlo o částku, za kterou by si v té době pořídila tři vily nebo deset zahraničních aut. Šest měsíců si musela odsedět, přestože Gott se snažil všechno urovnat bez soudních tahanic. Marně. V říjnu 1980 však Jiřina Švorcová (†83) využila svého politického vlivu a zaslala prezidentu Husákovi dopis se žádostí o milost pro Hegerovou. Ten jí vyhověl…
Přežila jediného syna
V předvečer svých osmdesátin se rozhodla Hegerová odejít z pódia, v roce 2011 ohlásila konec své kariéry, protože ji zradilo zdraví. Musela podstoupit vážnou operaci, při které jí vyndali z těla několik nezhoubných nádorů. Před dvěma lety prodělala srdeční příhodu a dokonce byla v umělém spánku. Loni však přišla ta největší bolest, jaká může matku postihnout. Přežila vlastní a jediné dítě. Její syn Matúš, kterému bylo teprve šedesát let, zemřel. „Nemohu o tom mluvit,“ dodnes ze sebe zpěvačka nedostane na tohle téma ani slůvko. Žije sama ve svém pražském bytě, nikam nevychází. „Jsem tady uvězněna, belhám stěží o dvou berlích. Na terasu můžu jen s něčí pomocí, jinak bych žuchla,“ přiznala smutně. Jedinou radost jí dělají vnuci – starší Matouš se živí filmovou produkcí a mladší Marek hraje házenou na Slovensku.
Ověnčená cenami
Hegerové se právem dostalo řady vyznamenání z těch nejvyšších rukou. V roce 2002 jí Václav Havel (†75) udělil medaili za zásluhy. Před čtyřmi lety se stala čestnou občankou Prahy 1 a kromě téhle pocty obdržela na Staroměstské radnici i šek na čtvrt milionu korun. Je držitelkou rytířské hvězdy francouzského Řádu umění a literatury a před třemi lety byla povýšena na komandéra tohoto řádu. Řád, který si zpěvačka vyzpívala svými šansony, převzal v zastoupení její vnuk. V roce 2014 jí prezident Miloš Zeman (72) udělil také Řád T. G. Masaryka I. třídy a loni dostala od slovenské hlavy státu Andreje Kisky (53) Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.
Co jste o ní asi nevěděli…
■ Zpěvačka má doma spoustu pálenek, slivovici, hruškovici, ale říká jim červíci. Vždycky ale měla nejradši, stejně jako jako Jan Werich, irskou whisky.
■ Má ráda fotbal a dokonce jednou šla za Tomášem Rosickým pro podpis.
■ Miluje modely od Armaniho. Sice si je nemohla dovolit, alespoň si nechávala přivézt ze zahraničí jeho vůně.