Miloslava Kalibová (93) přežila vypálení Lidic: Děsivé vzpomínky na koncentrační tábor!
Za dva měsíce, 10. června, to bude už 74 let, co byla nacisty vypálena obec Lidice. V Česku žijí už pouze dvě ženy, které tento masakr přežily. Shodou okolností jde o sestry – Miloslavu (93) a Jaroslavu (90), které na prožité hrůzy dodnes nemohou zapomenout. Starší z nich, Miloslava Kalibová, která v loňském roce získala cenu Český patriot za podíl na výchově k vlastenectví, zavzpomínala pro Aha! pro ženy na všechno, co se tehdy v Lidicích stalo, i na hrůzy, které pak prožila v koncentračním táboře.
Záminkou pro vyhlazení malebné obce nedaleko Kladna se pro nacisty stala domnělá souvislost Lidic s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha (atentát se stal 27. května 1942 – pozn. red.). „První prohlídku Lidic provedli Němci 4. června 1942, tedy v den, kdy Heydrich na následky zranění zemřel. Prolézali domy od půdy až po sklepy, kontrolovali rádia, zda se na nich nedaly poslouchat zahraniční stanice, což bylo zakázáno. Sice nic nenašli, ale zatkli patnáct lidí,“ vzpomíná Miloslava Kalibová. Nic ale v tu chvíli nenasvědčovalo tomu, co se stane o pár dní později.
Odtrhli matky od dětí...
„Likvidace Lidic začala dvě hodiny před půlnocí 9. června 1942. Obec byla obklíčena, rodiny byly postupně odváděny ze svých domovů. K nám přišli dva němečtí vojáci ve tři hodiny ráno. Měli jsme se co nejrychleji obléct, vzít si jídlo na tři dny, peníze, vkladní knížky, o vše ostatní se prý postarají. Vyvedli nás z domu, kde kromě rodičů a mladší sestry bydleli i mladí manželé s pětiletou holčičkou. Sice si stavěli domek, ale protože ho ještě neměli hotový, pronajali si u nás místnost.
Zamířili jsme ke kostelu, kde už na nás čekali další vojáci. Muže odvedli neznámo kam, ženy a děti musely do školy,“ vypráví paní Miloslava. Hned za vchodovými dveřmi bylo nutné odevzdat všechny cenné věci do připravených kufrů. Poté je vojáci odvezli náklaďáky do Kladna. „Při příjezdu byly slyšet sirény, v Poldi totiž začala ranní směna. U kladenského gymnázia pro nás byla v tělocvičně připravena trocha slámy. Strávily jsme zde tři dny. Během nich se Němci zajímali o naše rodinné a sociální poměry, a také zda někdo nemá německé předky. Pozornost věnovali dětem. Jaké nemoci prodělaly, zapisovali si barvu vlasů a očí, měřili lebky, hledali nordické typy,“ pokračuje paní Miloslava s tím, že stále nevěděli, co se stalo s muži ani celou obcí.
V pátek 12. června za nimi přišel člen gestapa a řekl: „Víte, co se v Lidicích stalo, za to půjdete do koncentračního tábora. Ženy pojedou vlakem a děti, aby měly větší pohodlí, za vámi přivezeme autobusy.“ „Jedna holčička vzala mámu kolem krku a řekla jí: »Jestli jsi moje máma, tak mě nedáš, oni mě zabijí,«“ vzpomíná Miloslava Kalibová s tím, že tehdy ještě nikdo netušil, že má holčička pravdu. Vojáci odtrhovali matky a děti násilím…
Vězenkyně číslo 11789
Celkem 184 lidických žen odjelo do koncentračního tábora pro ženy Ravensbrück, zhruba 90 km severně od Berlína. Nehostinné oblasti okolo tábora se říkalo »malá Sibiř Meklenburska«. „Jely jsme tři dny. U vagonů už čekaly ženy v SS uniformách s revolvery u pasu a vlčáky u nohou. Hned nám začaly nadávat. Věděla jsem, že nějaké koncentrační tábory existují, ale nedokázala jsem si je představit,“ říká paní Miloslava.
Do tábora pochodovaly kolem velkého jezera mezi borovicemi, netušily, co je čeká. Dvě ženy nesly celou cestu na židli svou nemocnou maminku. Za branou s nápisem »Arbeit Macht frei – Práce osvobozuje« se u jednoho baráku náhle otevřelo okno, jakási žena se příchozích zeptala, odkud jsou. Lidické matky se hned zajímaly o to, zda do tábora už dorazily jejich děti.
„Odpověď, že tady žádné nejsou, pro ně byla strašnou ranou. Uvědomily si, že byly podvedeny. Následně jsme odevzdaly vše včetně oblečení. Po osprchování jsme dostaly vězeňské ošacení. Spodní prádlo z hrubého batistu, šedomodré šaty s krátkým rukávem, zástěru, ale žádné boty. Až do října jsme chodily bosy,“ pokračuje ve vypravování paní Kalibová. Všem ženám byla přidělena čísla, ona byla číslo 11789.
Celý příběh paní Miloslavy si můžete přečíst v tištěném Aha! pro ženy. Na vašich stáncích jen za 7, 90 Kč.