Jitka Töglová (47) ze Šumperska se prosadila v typicky chlapské profesi: "Šoféruju kamion!"
Jsou ženy, které si svůj pracovní den neumějí představit bez kostýmku a vysokých podpatků. Jitce Töglové (47) z Malína u Šumperka stačí džíny a pohodlné triko. Našla uplatnění v profesi, která byla dosud jen chlapskou doménou. Šoféruje kamion a je u nás jednou z mála žen, které s tirákem brázdí evropské silnice. Jezdí trasu z Čech do Anglie a domů se dostane maximálně jednou za měsíc na pouhé dva či tři dni. Náročná práce jí baví a rozhodně nelituje, že do ní šla.
Jitka vystudovala střední zemědělskou školu, v oboru ovšem nezůstala. Pracovala jako pečovatelka starých lidí v domácnostech, obsluha u čerpací stanice i jako servírka. „Jednou přišel manžel Stanislav (48) s nápadem, jestli to nechci zkusit taky. On je totiž řidič tiráku. Syn Standa se v té době odstěhoval do Prahy a já zůstala v domku na Moravě sama,“ vypočítává Jitka důvody, proč se nebála zvolit pro ženu tuto netradiční práci. Zároveň se netají tím, že důležitá při jejím rozhodování byla i otázka peněz. „Naposled jsem dělala u nás v Malíně servírku. V práci jsem byla od rána do večera a brala jsem 10 tisíc Kč hrubého. Platy řidičů kamionů jsou nadstandardní. Pohybují se kolem 35 tisíc Kč čistého a já si tak výrazně finančně polepšila,“ objasňuje Jitka.
Jak za volant tiráku
Jenže cesta za volant tiráku nebyla až tak jednoduchá. Udělat si řidičák na kamion zvládla bez potíží, ale sehnat pak místo, to už problém byl. „Obvolala jsem osm firem a všude mě odmítli s tím, že nemám praxi. Až v poslední firmě mě vyšli vstříc. Vyčlenili ke mně zkušeného řidiče k zaškolení a s ním jsem čtrnáct dní jezdila kratší trasy do Německa,“ vzpomíná Jitka. „Máme 500 řidičů, z toho 25 žen. Jsme velká firma a tak si můžeme na rozdíl od menších dopravců, dovolit postrádat dva až tři týdny zkušeného řidiče, který nováčka zaškolí,“ doplňuje marketingový ředitel firmy C.S. Cargo Aziz Jahič, proč Jitku zaměstnali.
Už dva roky tak Jitka pro ně jezdí trasu z Čech až do anglického Liverpoolu. Cesta tam a zpět trvá čtyři dni a vozí díly pro automobilku Toyota. „Jeden den naložím dopoledne v Písku. Někdy se pak přikládá ještě něco v Německu za Chebem. Pak jedu po dálnici a u Frankfurtu mám pak povinnou jedenáctihodinovou přestávku. Druhý den pokračuji přes Belgii do Coquelles. To je hned vedla Calais. Je to místo, kde kamion naloží na vlak a erotunelem pod kanálem La Manche projedeme do anglického Folkestone. Odtud pak jedu do Liverpoolu. Zpět jezdím trajektem z Doveru,“ popisuje Jitka. Běženců, kteří se snaží v Calais dostat do návěsů tiráku, se podle svých slov nebojí. „Nepřijdu s nimi do styku. Tím, že jezdím tunelem, vjíždím do oploceného hlídaného areálu, kam se nedostanou,“ říká odvážná šoférka.
Celý příběh Jitky najdete jen v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji na stáncích jen za 7,90 Kč.