Noc na Karlštejně (1973) je film plný chyb: Středověk se zipem, hromosvodem i cyklistou!

Herecky skvěle obsazený snímek, muzikál Noc na Karlštejně (1973) podle předlohy Jaroslava Vrchlického, pořád baví. Písničky zlidověly a kumštýřské výkony tehdejších hvězd sotva budou někdy překonány. Včera jsme ostatně měli možnost tuhle hudební komedii vidět v televizi.

Vězte ale, že tenhle film mohl vypadat úplně jinak. Například režisér Podskalský, který dostal z Barrandova objednávku natočit film podle historické klasiky, přednesl tři jiné nabídky a Vrchlického látka o Karlu IV. mu byla doporučena až nakonec.

Karel IV., to byl frajer!

Ve filmu neměl hrát Jaroslav Marvan, ale Jan Werich. Ten byl ovšem zrovna v nemilosti režimu. Stejně tak Jiřina Jirásková, partnerka Podskalského, již zase nahradila Slávka Budínová. A Vlastimil Brodský, tehdy nejobsazovanější z herců, roli Otce vlasti dlouho zatvrzele odmítal. „Copak já jsem takovej frajer?“ vykrucoval se a prosil režiséra Podskalského, ať roli svěří někomu jinému.

Brodský si dokonce zjišťoval u historiků, jaký vlastně Karel IV. byl člověk. A když mu popsali, že velký intelektuál, přitažlivý a zároveň sexuálně náročný král a císař tehdy vládl naší zemi, couval a couval. „A byl skvělý jezdec, Prahu – Paříž na koni dělal za 10 dní. A ještě k tomu nocoval v nevěstincích. Copak já ho mohu hrát? Takovej trouba?“ Ale zkušený Zdeněk Podskalský si něco umanul a dosáhl svého.

Höger málem urazil Brodského

Moc mu ovšem nepomohl Karel Höger, ve filmu arcibiskup Arnošt z Pardubic. Bróďa se po několika dnech konečně dostal do role, oblíbil si ji a zeptal se zkušenějšího kolegy: „Jak se vám líbí můj Karel IV.?“ A Höger, který Karla IV. v tomto kuse paradoxně hrál na divadle, mu vpálil: „Vlastíku, nelíbí se mi, jak ho hrajete, zbavujete ho glorioly. Berete lidem iluze. Vždyť vy si dáváte i prsty za opasek jako nějaký kovboj!“ Kupodivu se Brodský neurazil. Noc na Karlštejně je parodie a on chtěl dát vladaři lehkost a civilní formát…

Marvan po premiéře zemřel

Muzikálu hodně pomohly hity Karla Svobody (†69), texty Jiřího Štaidla a herecké i pěvecké obsazení. „Už nikdy potom jsem nedělal lepší hudební film,“ tvrdil skladatel Karel Svoboda.

„Sešli se tam výjimeční lidé. Nezapomenu na pana Marvana, jako obrovského profíka. Nedlouho po premiéře zemřel, byl v době natáčení velmi nemocný. Dokonce se nechal na revers vozit na své záběry z nemocnice. Odtočil a zase odjel. Korepetovali jsme spolu a on u toho ležel,“ vyjádřil obrovský respekt Svoboda.

Projížděli texty, part purkrabího Ješka z Vartenberka, a Marvan se i přes těžkosti s dýcháním velmi snažil. „V závěru jsme ho museli i při záběrech podpírat,“ poznamenal si režisér Podskalský do svého deníčku.

Opili se a nezpívali

Herci si nicméně natáčení pochvalovali. Podskalský u svých komedií vždy uměl udělat atmosféru, vytvořit hereckou partu. „On byl báječná a vyrovnaná osobnost. Šířil kolem sebe pohodu. Filmování dělal vždy příjemnější,“ vzpomíná Daniela Kolářová (65). „Kasteláni nám vařili párečky a poctivé české dobroty,“ vybaví si ještě dnes. Okolo prý chodili turisté, do toho se točilo a oni si mysleli, že jde o doprovodný program.

„Běhali jsme mezi nimi v rytířské zbroji,“ lovil v paměti zpěvák Karel Hála (†74). „A já tam hrál rytíře, co vyšívá. Na hrady nesměly ženy, tak všechny jejich práce dělali chlapi. No, vypadal jsem jako blbec.“ I když pohoda možná někdy přerostla rámec, Podskalský své pochybnosti a nářky svěřil jen deníčku. „Pátý den. Dnes jsme nenatočili vůbec nic, pršelo. Hála a Štědrý se pěkně zlinkovali, měli zpívat a nezpívali…“

Je třeba říct, že vlídné zacházení a přátelské klima se promítlo do filmu. Pořád je to podívaná, co spolehlivě rozesměje.

Víte, že...

…Brejchovou nazpívala Vondráčková? Skladatel Karel Svoboda si pochvaloval, jak skvěle vyšla prolínačka u titulní písně »Lásko má, já stůňu«. „Jana Brejchová začala pološeptem deklamovat a do toho jsme namíchali hlas Heleny, která pak pokračovala do výšek, které z písně udělaly hit.“

…natáčelo se nejen na Karlštejně, ale i na Barrandově, kde se postavily komnaty přesně podle reálu? A točilo se i na Křivoklátě.

…honorář Jaroslava Marvana za 11 natáčecích dnů tehdy činil 24 000 korun? On byl největší hvězdou.

…kritici vyčítali filmu historickou nevěrohodnost. „Pokud bychom se měli držet dobových reálií, musela by Elišku Pomořanskou hrát Helena Růžičková a ne Jana Brejchová. Eliška přece byla žena, která podkovy ohýbala a pancíře trhala,“ smál se tehdy Podskalský.

…když Jana Brejchová lámala meče, bylo jich připraveno pět nalomených? Byly k nepoznání zamaskované. A šikovné Janě Brejchové stačily k natočení záběru pouze dva meče.

… některé z mnoha chyb jsou patrné na první pohled? Jaromír Hanzlík má například na kostýmu zip. Ten byl jakožto patent ale uveden do módy až o 500 let později. Na Karlštejně se mihne v záběru hromosvod, při úvodních titulcích zase projede v pozadí muž na kole. I tohle ale dělá z komedie úsměvný a diskutovaný kus.