Jan Hřebejk: Oscar je pro mě poplácání po zádech

„Na rozdíl od všech ostatních cen to má velice dlouhou tradici a je tomu věnovaná mediální pozornost, takže i když divák v Čechách třeba nemusí tušit, že je nějaký festival v Cannes a že se tam uděluje Zlatá palma, tuší, že je nějaké ocenění Oscar," řekl Hřebejk.

Jeho poslední hraný film se podle něj bude v USA promítat v „kinech, kam jsou zvyklí chodit lidi, kterým nevadí číst titulky". Kawaskiho růže je už jeho čtvrtým filmem, který se objevil v americké distribuci. Podle Hřebejka je přitom pro úspěch jakéhokoliv zahraničního filmu ve Spojených státech důležité, aby byl něčím originální a specifický. Místní publikum prý naopak nezajímá napodobování místních žánrů nebo něčeho jiného.

Čeští tvůrci podle něj nejsou bez šance. „Jestliže Švédi, kterých je míň než nás, mohou mít tak významnou kinematografii, tak se musíme snažit o něco podobného. Ani třeba Ibsen se neproslavil tím, že by psal příběhy, tak jak by je psal, kdyby žil v Americe. Psal to, co zná, a psal v tradici, ve které žil, ale tím, že to mělo hloubku a představivost, to zaujalo v celém světě," uvedl Hřebejk.

New York, kde se v sobotu zúčastní projekce Kawasakiho růže v kině Film Forum, navštívil Hřebejk už mnohokrát, byl tu i na svatební cestě. Žije tu také několik jeho přátel, například hudebník Rudy Linka, fotografka Jana Křenová či režisér Miloš Forman s manželkou Martinou, Hřebejkovou spolužačkou z FAMU. Rodinu Formanových se také režisér chystá v tyto dny navštívit v jejich venkovském sídle v Connecticutu. Předvede Formanovi pracovní sestřih svého nejnovějšího filmu Nevinnost, který půjde do kin příští rok.

„Doufám, že mě s tím nepošle do háje," řekl s úsměvem režisér. Dodal, že některé jeho filmy se dvojnásobnému držiteli Oscara za filmy Přelet nad kukačím hnízdem a Amadeus líbily, například Musíme si pomáhat nebo Horem pádem. „Uvidíme, co nám řekne. U něj se to většinou pozná, že třeba o tom pak mluví, anebo se tomu naopak vyhýbá," řekl Hřebejk v kavárně nedaleko newyorského náměstí Union Square, které patří ve městě k jeho oblíbeným místům.

Hodně rád má také Central Park. „Nejlepší je, když je hezké říjnové odpoledne, tak si lehnout v Central Parku. To je nejlepší, co tu můžu zažít," podotkl Hřebejk. Mezi jeho další oblíbená místa patří například lahůdkářství naproti známé koncertní hale Carnegie Hall, kde se odehrává hodně scén z filmu Danny Rose z Broadwaye (1984) od jeho velkého oblíbence, amerického režiséra Woodyho Allena.

Svého oblíbeného filmového tvůrce Hřebejk v New Yorku jednou mohl sledovat i při práci. Když Allen vytvářel snímek Melinda a Melinda (2004), vzal jej se ženou na natáčení americký filmař českého původu Petr Hlinomaz.

„Najednou tam přišla manželka Woodyho Allena s nákupními taškami, v kulichu v legínách, s dětmi. Woody Allen si vzal ty děti a přišel takhle na chodník k nám a hrál s dětmi. Neumím dobře anglicky, ani jsme ho nechtěl obtěžovat, protože by mi to přišlo trapné. Ale stáli jsme asi deset metrů od sebe a pro mne to bylo, jako když v Rychlých šípech ten tlouštík říká: ''Mučte si mne chlebovou polívkou, viděl jsem Rychlé šípy'', tak já můžu říkat: ''Mučte si mne chlebovou polívkou, viděl jsem Woodyho Allena," řekl Hřebejk.

Allen, který zanedlouho oslaví 75. narozeniny, za svůj život režíroval přes 40 celovečerních hraných filmů, Hřebejk jich má jako nejplodnější český porevoluční režisér zatím na kontě deset. Na otázku, zda někdy svého oblíbence dožene, odpověděl nepřímo. "Musíme si uvědomit, že rodiče Woodyho Allena zemřeli ve 100 letech," uvedl český režisér. Dodal, že točení nepovažuje za závody.

ČTĚTE TAKÉ:

Iva Janžurová: Proč mě Hřebejk nesnese? A proč se neměla ohlížet na Dagmar Havlovou...

Jana Hlaváčová: Chtěla jsem dělat uklízečku!

Kawasakiho růže chce vyhrát Oscara

Režisér Pelíšků Hřebejk - Jeho filmy už netáhnou!

Luděk Munzar (77) - Vrací se k filmu! Po 25 letech

(ČTK, iec)

Foto ara