● Dožívá se i dvaceti let
● Za hodinu »uplazí« až pět metrů
● Jak uvařit šnečí oběd?

Lidé si jich zřejmě poprvé všimli kvůli jejich krásným ulitám, ale brzy také zjistili, že šneci jsou přímo labužnická pochoutka. A tak se dnes jedí téměř po celé Evropě. Víte ale, co ukrývá »pod sukní«, tedy ve své ulitě?

Co jste o něm nevěděli

● Může se dožít až dvaceti let.
● V zimě přežije teploty až minus 100 stupňů Celsia.
● Dokáže »utíkat« rychlostí až pět metrů za hodinu.
● Jeho tělo dorůstá délky až 10 centimetrů.
● Denně dokáže sníst tolik potravy, kolik sám váží.
● Nejraději se krmí jahodami.
● Ulita dospělého šneka má většinou pět závitů, skládá se ze čtyř různých vrstev.
● Je hermafrodit, tedy oboupohlavní. Každý šnek má ve svém těle vajíčka i spermie, a tak může sám sebe v podstatě »naklonovat«. V praxi si ale šneci často pohlavní buňky prostě navzájem vyměňují.
● Malí šnečci se líhnou z vajíček nakladených v zemi v hloubce několika centimetrů. Už po narození mají maličkou ulitu, ale jen s 1,5 závitem. Další závity dorůstají později.
● Říká se mu také římský šnek, protože na mnoho míst se dostal ve starověku společně s římskými vojáky. Ti ho chovali ve zvláštních klecích jako pochoutku. Občas jim nějaký ten šnek utekl a usídlil se ve volné přírodě.
● Je jedlý a na jeho mase si pochutnávají nejraději Francouzi. Díky tomu je v celé Francii téměř dokonale vyhuben. U nás je v některých oblastech chráněný a jeho sběr je zakázaný.
● Na zimu se ukládá ke spánku. Když klesne teplota pod 8 stupňů, najde si úkryt v trávě, listí nebo nějaké prohlubni. Zaleze do schránky a začne vylučovat sliny s vysokým obsahem vápníku. Tím se ve vchodu vytvoří až milimetr tlustá vápnitá destička. Pod ní pak šnek začne vyrábět komůrky se zásobami kyslíku na zimu. Normální srdeční tep je 36 úderů za minutu, v zimě se sníží na 3–4 údery za minutu.
● Zalepit se v ulitě dokáže i v létě, když hrozí velké sucho.
● I když má na hlavě čtyři stopky, oči jsou pouze na dvou z nich. Druhé dvě slouží pro čich a hmat.
● Díky slizu, který stále vyrábí, je odolný proti smogu, chemickým postřikům i dalším škodlivým látkám.

Uvařte si hlemýždí oběd

● Potřebujete trpělivost, silnější žaludek a zhruba dvacet hlemýžďů
● Deset dnů je nechte hladovět v nádobě, ze které neutečou
● Opláchněte je a ještě živé na deset minut vhoďte do vařící vody
● Přeceďte je, vyjměte z ulit a zbavte všech vnitřností
● Sliz odstraňte důkladným poválením v soli
● Maso si namelte, okořeňte a napěchujte zpátky do ulit
● Pečte v troubě Pozor! Hlemýždi zahradní jsou někde chránění, a tak by vás takový oběd mohl vyjít pěkně draho! Zajděte si radši do nějaké lepší restaurace, kde najdete hotové šneky na jídelním lístku.

Autor: (jas)
Foto: profimedia.cz, infografika Rastislav Bujna