Hypoglykémie – strašák diabetiků
Nedostatek cukru? Tělo zdravého člověka se s ním vyrovná, aniž by bylo patrné nějaké významnější omezení. U diabetika je takový moment otázkou života a smrti. Nebezpečným stavům je přitom možné předcházet.
Pokud postihne pacienta s cukrovkou hypoglykémie, ztrácí nad sebou kontrolu a hrozí mu okamžité nebezpečí, protože může přijít pád, nehoda či neschopnost se zorientovat, což je nebezpečné např. za volantem. A pokud nedostatek cukru přichází dlouhodobě a opakovaně, zvyšuje se riziko vážných zdravotních následků.
JAKO OPILEC
Hypoglykémii prožijí diabetici 1. typu průměrně jednou za osm dní, diabetici 2. typu pak jednou za tři týdny. Zatímco organismus „nediabetika“ se dokáže s poklesem cukru v krvi vyrovnat sám, u diabetiků je to jinak. „Většina hypoglykémií je provázena nepříjemnými klinickými příznaky, které jsou různorodé. Pacienti s diabetem mají jak fyzické projevy, např. pocení, třes, křeče, bolesti hlavy a poruchy zraku nebo jemných pohybů, tak psychické – nesoustředěnost, snížení psychické výkonnosti, zmatenost až agresivita. Pro laiky mohou tyto projevy připomínat opilost,“ popisuje, co se odehrává při probíhající hypoglykémii v těle diabetiků, MUDr. Jana Psottová z diabetologické ambulance v Praze.
NEHRAJTE SI NA LÉKAŘE
I malé nepříjemnosti mohou být pro diabetiky život ohrožující – stačí dopravní zácpa, zaseknutý výtah nebo zvrtnutý kotník při procházce. To vše jsou situace, kdy hrozí závažná hypoglykémie vyžadující pomoc okolí.
Nebezpečné je, pokud se pacienti s diabetem snaží hypoglykémie zvládnout sami, bez pomoci diabetologa. Výsledkem je, že si tři čtvrtiny diabetiků 1. typu a přibližně polovina diabetiků 2. typu po hypoglykémiích samy snižují dávku inzulinu. Kvůli tomu, aby zmenšili riziko hypoglykémie, si diabetici také častěji měří hladinu krevního cukru, zvyšují si příjem cukru nebo svačin (což vede k přibírání na váze) a každý šestý ubere v pohybu. Svému lékaři zavolá jen jeden z pěti! Důsledkem samoléčby přitom může být špatná kompenzace diabetu a vznik závažných zdravotních komplikací, které s tím souvisí.
ŘEŠENÍ NAJDE ODBORNÍK
Diabetici dávají často vinu za hypoglykémie sami sobě a svým chybám nejen v léčebném režimu. O hypoglykémiích pak svému diabetologovi neříkají z obavy před negativním hodnocením a třeba odebrání řidičského průkazu. „Hypoglykémiím se u pacientů, zejména těch léčených inzulinem, skutečně nevyhneme. Naším společným cílem je naučit se s hladinami a jejich možnými výkyvy pracovat co nejlépe. Existuje také možnost upravit léčbu a zvolit takovou, která případné výkyvy kompenzuje,“ uzavírá MUDr. Jana Psottová.
KDYŽ SE NELÉČÍ
Dlouhodobé a neléčené hypoglykémie mohou vést k tomu, že pacienti přestávají být citliví na hypoglykemické příznaky a zvyšuje se u nich tak množství tzv. nerozpoznaných hypoglykémií. Následkem je vyšší riziko závažných hypoglykémií vyžadujících záchranu druhou osobou. V delším časovém horizontu pak znamenají zvýšené riziko srdečně-cévních onemocnění (infarktu, mrtvice apod.), poruchy krevní srážlivosti, poškození nervového sytému nebo rozvoj demence a kognitivních poruch.
NEBLAHÉ NÁSLEDKY
Následky hypoglykémie jsou fyzické, psychické a sociální. Fyzickými jsou bezprostřední ohrožení života v podobě dopravních nehod, pádů, zlomenin apod. způsobených poruchami vnímání, neschopností orientace a ovládání se případně bezvědomí, srdeční arytmie nebo srdeční zástavy. Dlouhodobé obavy z hypoglykémií pak znamenají trvalý stres a omezování sociálního života v obavě z ataku.
