Venku prší a Česko si připomíná zajímavé výročí: Okapům je 245 let!
4 fotografie
Už je ani nevnímáme, přitom nám díky svislým okapům neteče voda přímo na hlavu. Ty ale nebyly vždy samozřejmostí, stavařům se do nich vlastně vůbec nechtělo. Tehdejší chrliče začaly nahrazovat okapy, jak je známe dnes, už před 245 lety.
Znáte rčení z deště pod okap? Znamená, že už tak špatná situace se stala ještě horší. Úsloví přestalo platit 7. ledna roku 1774, kdy dekret zemského gubernia pro Zemi českou změnil podobu, a hlavně fungování okapů. Do té doby je totiž tvořily žlaby, chrliče, či chcete-li prostě roury vystrčené do středu ulic, co nejdál od domů. Stavitelé jimi odváděli vodu, která by mohla stavby podmáčet. Ze střech postavených blízko sebe voda stékala vysmolenými dřevěnými koryty také do ulic. Přesto to svislé okapy, nebo správněji svody, na začátku své existence vůbec neměly jednoduché. „Zatímco jinde v monarchii bylo nařízení poměrně poctivě řešeno, jeho dopad v Čechách byl prakticky nulový,“ řekl Aha Martin Ebel z pražského Technického muzea.
Hrozba pokuty
Dekret zapadl, dokonce se ani nedochoval do dnešních dnů. Stavitelům a vlastníkům domů se do nových okapů nechtělo zejména v Praze. Až roku 1787 došla pražskému magistrátu s jejich odpůrci trpělivost. „Proto 13. listopadu požádal české gubernium, vrcholný zemský správní orgán, o vydání nového nařízení, které by neuposlechnutí zásadně pokutovalo,“ prozradil Ebel. „Žlaby z mědi či v měděné barvě měly být do šesti měsíců zřízeny všude pod pokutou 20 říšských tolarů.“
Celý článek najdete v tištěném Aha!
4 fotografie
