Rod Lichtenštejnů dal Česku ultimátum: Chceme svůj majetek! Jde o 60 tisíc hektarů

O navrácení 60 tisíc hektarů převážně lesů, které byly po druhé světové válce zabaveny, je připravena se soudit vládnoucí lichtenštejnská rodina. Podle Hospodářských novin (HN) nadace, která spravuje majetek rodu, už rozeslala příslušným úřadům předžalobní výzvu. Pokud té stát do sedmi dnů nevyhoví, dojde na soudy. Lichtenštejni ale mají malou šanci, protože je poválečný soud prohlásil za Němce na základě zápisu ze sčítání lidu. V očích našeho státu se tak na ně – stejně jako na Maďary, zrádce a kolaboranty – vztahují Benešovy dekrety z roku 1945. „Česká strana považuje tyto otázky za právně uzavřené,“ vzkázala mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

Němci omylem?
Lichtenštejni ale prý Němci nikdy nebyli ani se za ně nepovažovali; zápis při sčítání lidu za ně v roce 1930 prý vyplnil jeden z jejich zaměstnanců ve Velkých Losinách. A způsobil jim tím všechny problémy. Dosavadní pokusy o smírné vrácení majetku prý nikam nevedly. „Vzhledem k tomuto faktu a rovněž kvůli lhůtě dané občanským zákoníkem České republiky, omezující možnost vznést nároky na majetek je pouze do 31. prosince 2018, se obávám, že budeme k žalobě donuceni,“ řekl HN princ Alois (50), neformální hlava Lichtenštejnska. Podle něj Lichtenštejnové nepožadují vrátit veškerý majetek, který tu v květnu 1945 kníže František Josef II. vlastnil, nýbrž jen ten, který je v rukou českého státu a jeho institucí.

Musíte vědět!

Exšéf Homolky Dbalý odsouzen: Vyfasoval 9 let basy

Celý článek

.

1

Nemají prý šanci
Lichtenštejnům, kteří vedou se státem dva spory o majetky u Říčan a Plumlova na Prostějovsku, však moc šancí na úspěch nedávají ani kolegové z jiných šlechtických rodů. Benešovy dekrety jsou totiž citlivá věc. „Tady není odvaha do toho jít. Nikdo se toho (dekretů, pozn. red.) nechce dotknout. Ale je to jasné bezpráví,“ řekl Aha! poslanec Karel Schwarzenberg (80, TOP 09). S tím, že není vůle majetek vrátit, souhlasí také senátor Tomáš Czernin (56, TOP 09) z vinořské větve rodu Czerninů. „Nevím, podle čeho byli znárodněni, ale v žádném případě nebyli Němci. Oni jsou takový zvláštní případ, kníže je hlava státu a v žádném případě se na ně nevztahovaly dekrety,“ říká Czernin.

Víte že...
...kvůli majetkovým sporům Česko s Lichtenštenjskem obnovilo diplomatické styky až v roce 2009?

Jak přicházeli o majetek
O většinu majetku přišla šlechta v letech 1945 až 1947 na základě Benešových dekretů o konfiskaci majetku „Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“. Ze zhruba 2000 hradů a zámků jich bylo zabaveno 514. Speciální zákon z roku 1947 zkonfiskoval majetek hlubocké větve Schwarzenbergů a zbytek majetku šlechtě odebrala pozemková reforma z roku 1948. V Československu žilo do roku 1945 asi 200 šlechtických rodin, po roce 1948 jich tu zůstalo 40.

Poslal Benešovi peníze...a pak mu všechno vzali
Lichtenštejnský kníže František Josef II. v roce 1939 neuznal vyhlášení protektorátu Čechy a Morava, jeho knížectví bylo v druhé světové válce neutrální a do exilu zaslal prezidentu Edvardu Benešovi i nemalý finanční dar. O to větší bylo jeho rozčarování, když v roce 1945 na základě dekretů přišel o veškerý majetek v Československu.

Šlechta v Česku:
Kdo uspěl a kdo ne
Po listopadu 1989 podali potomci bývalé šlechty kolem dvou set žádostí o navrácení hradů, zámků, lesů, rybníků a dalších nemovitostí. Vráceny jim byly více než čtyři desítky hradů a zámků. Některé spory se táhnou dodnes.

Schwarzenbergové
Karel Schwarzenberg (80) po roce 1989 získal bez větších problémů u československých soudů v restituci majetek orlické větve Schwarzenbergů, šlo mj. o zámky Orlík, Čimelice, Sedlec či Schwarzenberský palác ve Voršilské ulici v Praze.

Kinští
Hrabě Radslav Kinský roku 1991 zrestituoval klášter ve Žďáru nad Sázavou. Dalším Kinským byl vrácen zámek Kostelec nad Orlicí, Karlova Koruna, hrad Kost, obora v Kněžičkách a také rozsáhlé pozemky ve východních a středních Čechách.

Lobkowiczové
Získáním 16 zámků a rozsáhlých pozemků se Lobkowiczové stali jedním z největších vlastníků v zemi. Rodu byl vydán Lobkovický palác v Praze na Hradčanech, zámky Mělník, Nelahozevs a Roudnice nad Labem či pivovar ve Vysokém Chlumci.

Černínové
Potomci získali zemědělský majetek v jižních Čechách, dožadují se ale zříceniny hradu Andělská hora a také tří desítek panství, zámků a statků s polnostmi v jižních Čechách za víc než miliardu. Vrácen byl zámek Dymokury a zdejší sodovkárna.

Walderode
O majetek za 3,5 miliardy na Turnovsku, Jablonecku a Liberecku usiluje Johanna Kammerlanderová. Několikrát neuspěla, ale loni semilský soud otevřel cestu k vydání renesančního klenotu – zámku Hrubý Rohozec s celým mobiliářem.

Colloredo-Mansfeldové
V květnu 2003 rozhodl soud o vrácení renesančního zámku v Opočně Kristině Colloredo-Mansfeldové. Případ ale není dořešen. Další člen rodu, Jeroným Colloredo-Mansfeld, získal v roce 1996 zámek v Dobříši a další nemovitosti.

Serenyiové
Dědička rodu Serenyi Isabella Thienen Adlerflycht bojovala o to, aby úřady uznaly občanství jejímu otci Serenyimu. Nakonec byla předloni úspěšná a otevřela se jí tak cesta k navrácení zámku v Luhačovicích na Zlínsku s lesy a dalšími pozemky.

Harrachové
Potomek rodu Ernst Harrach žádal o vydání zámku Hrádek u Nechanic a jilemnického zámku a dalších rozsáhlých pozemků v Krkonoších, za stovky milionů korun. Neuspěl ale se svojí žalobou na zamítnutí ani u Evropského soudu pro lidská práva.