Za letáky elektrické šoky: 70 let »Světlanářů«, které umučili estébáci
Kdysi všichni bojovali proti nacistům, únor 1948 je ale postavil na opačné strany. Josef Vávra – Stařík († 50) a Antonín Slabík († 67) rozjeli před 70 lety mohutnou ilegální organizaci Světlana. Zato estébáci, k nimž patřil i otec komunistického poslance Miroslava Grebeníčka Alois († 81), důsledně pracovali na její likvidaci. A to rozhodně bez rukaviček!
V exilu začal Vávra budovat Světlanu – jednu z největších protikomunistických odbojových organizací v Československu. Uskupení se zaměřovali na šíření protistátních letáků, hromadění zbraní a podle Státní bezpečnosti také na přípravu teroristických akcí. Působištěm organizace byly především Morava, a Valašsko, kde StB musela napnout všechny své síly. Zejména v Uherském Hradišti, kde velel jistý generál major Ludvík Hlavačka († 94) a působil i Grebeníček, se vyšetřovatelé do případu zakousli až příliš horlivě.
V botách každý mluvil
Bití a teror, které se uplatňovaly, popsal tehdejšímu ministru vnitra Rudolfu Barákovi († 80) jeden z vyšetřovatelů, Karel Hovězák s tím, že mu ty příšerné „…skutečnosti zůstanou navždy v paměti.“ A přiznal jednu místní specialitu. „Šlo o vložky do bot spojené s elektrickými dráty do indikátoru, s nimiž orgán reguloval voltové napětí. Vyšetřovanec si musel vložku dát do bot, obul se, botu zašněroval a orgán řídil proud.“ Po dávce proudu pak vyšetřovaný zoufalstvím skákal až metr vysoko. Používalo se to, když už bylo mlácení neúčinné. „Právě po velkém bití byly tyto boty nasazovány,“ popsal Hovězák. Nutno dodat, že v roce 1957, tedy 5 let po rozmetání organizace, pak estébáci kvůli praktikám čelili vyšetřování ministerstva vnitra.
Ani chodit nemohli
Podle Aloise Čáni, dalšího z vyšetřovaných fízlů, bylo fyzické násilí na vězních přímo vyžadováno šéfem. „Odporovat jsem se neodvážil, protože jsem se bál Hlavačky (šéf úřadovny v Uherském Hradišti, pozn. red.), který v honbě za kariérou by šel i přes mrtvoly.“ Sám Grebeníček pak 6. října 1956 prokurátorům řekl, že o mučení elektřinou se dozvěděl „..až 2 měsíce v provozu, a to ještě náhodně“. „Lidi takto vyšetřované … jsme potom museli my vodit z místnostní na Kunovské ulici do věznice v Uherském Hradišti pěšky, takže to budilo pozornost lidí, protože odvádění nemohli chodit.“ Sám Grebeníček byl po revoluci za týrání vězňů obžalován, odsouzen ale nikdy nebyl. Rozsudku unikl svou smrtí v roce 2003.
Historik Zdeněk Homola pro Aha!: Udělali z nich teroristy
Jakou nejvýznamnější akci organizace za svoji krátkou existenci stihla Světlana udělat?
„Její význam spočívá v organizovanosti. Měli i razítko s vlastním znakem, což se téměř nevidí. Rozšiřovali letáky a jeli spíše po ideologické lince. Došlo ale k »excesům« jako je zastřelení příslušníka StB Hýla ve Vsetíně. Ten chtěl jednoho odbojáře zatknout, jenže ho neprohledal. Vyzbrojený Světlanář se vysmekl, došlo k přestřelce a usmrcení příslušníka. Od té doby byli odbojáři nazýváni teroristy a vrahy a postupovalo se proti nim tvrdě.“
Jaký byl osud odbojářů po rozmetání Světlany?
„Některým z nich se podařilo uniknout, ale ti vůdčí představitelé byli zatčeni a v monstrprocesech popraveni. Tím posledním byl Josef Vávra-Stařík, který byl v roce 1949 unesen z Vídně. Během svého věznění působil jako univerzální svědek a figurka v procesech s Miladou Horákovou nebo Rudolfem Slánským.“
V dokumentech z té doby narážíme na jméno Aloise Grebeníčka. Jaká byla jeho role v rozprášení organizace?
„Na likvidaci se podílelo několik útvarů StB, ale hlavní slovo mělo krajské velitelství v Uherském Hradišti, protože tam spadalo největší pole působnosti Světlany. Co se týče Aloise Grebeníčka, tak to byla obecně známá postava, ale zásadními postavami byli poručík Jaroslav Tureček či velitel krajského velitelství Ludvík Hlavačka.“
Víte že…
…v Praze se tento týden otevírá k tématu Světlany výstava v Národním památníku na Vítkově.
