Ústavě je 100 let
Už toho hodně pamatuje. Ostatně jako každá stoletá dáma. A ačkoliv by měla být ústava nejzákladnější právní jistotou, děly se s ní od vzniku samostatné republiky pořádné veletoče. Podívejte se, jak se měnil ten nejzákladnější zákon, na nějž přísahali prezidenti.
1918 První zákon na kusu papíru
Obyčejnou tužkou na papír A5 sepsal první ministr financí Alois Rašín takzvaný recepční zákon, jímž nový stát přebíral právní řád, který na našem území platil. „Samostatný stát československý vstoupil v život,“ píše se v první větě na rukopisu plném škrtanců, který podle legendy sepsal Rašín v noci z 27. na 28. října 1918 v hostinci. Pravda je prý jiná... „Podstata spočívala v zajištění toho, aby fungovaly soudy a další instituce,“ řekl Aha! ústavní právník Jan Kysela. Rašínův rukopis se našel až v roce 1971 v antikvariátu. Spolu s pergamenovou listinou udělující šlechtictví z roku 1733 byl za 10 750 korun (tehdy pět průměrných platů). Po recepčním zákonu byla pak 13. 11.1918 Národním výborem Československým schválena Prozatímní ústava, která ustanovila nejvyšší státní orgány a funkci prezidenta republiky.
1920 Volební právo pro ženy
První reálná ústava vzešla v platnost až v březnu 1920. „Zajímavé je, že začíná slovy »My, národ československý«. To vlastně znamená, že se nemluví o všech lidech, co tu žili, ale jen o Češích a Slovácích,“ řekl pro Aha! historik Michal Stehlík. Slováků přitom bylo podstatně méně než Němců, kterých tu žilo přes 22 %. Proto byl uměle vytvořen většinový československý národ, ke kterému se přihlásilo kolem 65 % obyvatel tehdejší ČSR. „V této ústavě je zakotveno volební právo žen. Ty sice poprvé volily o rok dříve, ale zakotvilo se to až právě v tomto roce,“ vysvětlil historik s tím, že Československo bylo jednou z prvních zemí, kde se zavedlo volební právo pro ženy. Další zajímavostí je, že prezident byl Parlamentem volen na 7 let a funkční období poslance bylo 6 let a senátora dokonce 8 let. Volit se mohlo až od 21 let.
1948 Lid nahradil národ
Po únorovém komunistickém převratu bylo pro soudruhy nutné změnit i ústavní pořádek v zemi. S tím ale nesouhlasil prezident Edvard Beneš a novou »lidově demokratickou« ústavu odmítl podepsat. Nakonec ale kvůli tlaku odstoupil z funkce a převrat byl dovršen. „V této ústavě se už nemluví jako o národu československém, ale o lidu československém. To je ta rétorika doby, kde lid nahradil národ. Definuje se tam tzv. lidová demokracie. A už se v ní mluví i o plánovaném hospodářství,“ říká Stehlík.
1960 Lev s rudou hvězdou
„Socialismus v naší vlasti zvítězil!“ Píše se v úvodu této ústavy, kterou předložil přímo Ústřední výbor KSČ. A kvůli tomuto zákonu změnil stát i název a státní znak. 11. července 1960 vznikla Československá socialistická republika s vedoucí silou komunistické strany. Český lev dostal ve znaku nad hlavu rudou hvězdu a uprostřed bylo znázorněno modré pohoří Kriváň se» zlatým plamenem revoluce«. „Byl to historický přelom, kdy KSČ veřejně deklarovala, že skončilo období »lidové demokracie« a nastává socialismus,“ říká historik Stehlík.
Celý článek si můžete přečíst v tištěném nedělním vydání deníku Aha!
