Hana (47) dělá marmelády: Její džemy najdete na trhu i v Alcronu!
Před pár lety prošla náročnou životní zkouškou. Přestože již měla malé dítě a byla ve vysokém stupni těhotenství, její partner si našel mladší ženu. Po rozchodu se Hana Šindlerová (47) musela postavit na vlastní nohy. Bývalá ekonomka nakonec začala s výrobou džemů ve vůbec první pražské výrobně. Její Marmelády s příběhem si zákazníci oblíbili a své domácí delikatesy dnes dokonce vyváží do světa.
„Jako dítě jsem jezdila za babičkou a dědou do Říčan u Prahy. V létě jsem jim tam pomáhala na zahradě trhat ovoce. Jahody, třešně a hlavně mnou milovaný angrešt. I když zrovna u něj se musel před zavařováním každý jeho plod propíchnout jehlou. Byl to babiččin fígl, aby nepopraskal a nerozvařil se. A když si představíte plné bedýnky angreštu, není to nic optimistického. Občas jsem si při trhání ovoce i povzdechla, to když k nám doléhaly radující se děti z tamního koupaliště a já musela propichovat a propichovat,“ usmívá se Hana. Když dospěla, začala cestovat po světě. Během dvaceti let projela Evropu, Blízký východ, Karibik, Indonésii i Afriku. Také se přestěhovala do Německa, kde s přítelem vychovávali syna. Dařilo se jí v práci, stavěla si dům, měla za to, že má šťastnou rodinu. V době, kdy byla podruhé těhotná, přišel blesk z čistého nebe. Její přítel se zamiloval do jiné ženy. A tak se vrátila do Prahy.
Podnikatelské začátky
„Ještě v Německu jsem si začala pohrávat s myšlenkou, že začnu s vlastní produkcí džemů a jiných delikates. Ale až můj smutný příběh, na jehož konci jsem byla já jako matka samoživitelka se dvěma malými děti a neplánovaným návratem domů, mě před šesti lety vyburcoval k odhodlání jít s kůží na trh,“ říká. Dalším důvodem, proč se rozhodla vařit domácí džemy, bylo, že byla z Německa zvyklá na vyšší kvalitu potravin. „Koupit v Česku třeba malinovou marmeládu, která voní létem a lesem, bylo prakticky nemožné. A tak jsem se jeden běžný červnový den rozhodla podnikat. Vraceli jsme se tehdy ze školky se synem domů a koupila jsem košík čerstvých jahod,“ vypráví Hanka. Z jahod udělala synovi džem a napadlo ji, že stejné by mohla vyrábět ve velkém a prodávat na farmářském trhu. Následně se pustila do shánění těch nejkvalitnějších surovin. Po uložení dětí ke spánku se z jejího bytu stala výrobna – v malé kuchyni vařila, obývák posloužil i jako sklad obalového materiálu, dětský pokojíček byl současně také zásobárnou hotových produktů.
„Dlouho jsem ale nad výrobou a prodejem džemů váhala. Rodina i přátelé mě však začali přemlouvat, abych nechala i jiné lidi tak skvělé marmelády ochutnat. V samých začátcích podnikání jsem často vzpomínala na prarodiče. Myslela jsem na dědu, jak rybíz pasíroval mlýnkem, a občas, když se mi nějaká kombinace džemu podařila, jsem si pro sebe říkala: To by dědovi určitě taky chutnalo,“ pokračuje podnikatelka.
Jak zavařuje?
Od doby, kdy vařila marmelády s babičkou, se technologie zavařování a konzervace přece jen posunula trochu jinam. Dříve se prakticky vůbec nepoužíval pektin, tedy zahušťovadlo, které pokud je kvalitní, může navíc přispět ke zdravé hladině cholesterolu v těle. Samotné ovoce sice pektin obsahuje, ale podle druhu ho má každé jinak. Proto se při přípravě džemu přidává. „Oproti babičce se pektin nebojím přidat ani do jahod. Zkrátí se tak doba vaření při zachování původní barvy, vitamínů i oxidantů. Jinak ale pořád čistíme ovoce a odstraňujeme z něho případné pecky ručně,“ popisuje práci podnikatelka. Než rozjela své podnikání naplno, vyrážela den co den na farmářské trhy, aby viděla, jak to ve světě gastronomie chodí. Netrvalo však dlouho a zamířila na ně i se svojí nabídkou džemů. „Nabízela jsem jahody, broskve, meruňky i černý rybíz a s jejich prodejem přicházela okamžitě i zpětná vazba. Zájem o mé džemy jsem tenkrát považovala za velký úspěch, dnes se tomu občas pousměji. Ale o mých dalších podnikatelských krocích tak bylo rozhodnuto,“ dodává.
Zda vaří marmelády i v zimě a jaký je o ně stále zájem čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 25.