Poslední císař a český král Karel I.: Mluvil česky a chtěl zastavit válku!
13 fotografií
Letos si připomínáme 100 let od založení Československa. To zároveň znamenalo zánik staleté monarchie, jejíž pozůstatky s námi žijí dodnes. Výstava na zámku Konopiště připomíná Karla I. (†34), posledního rakouského císaře, českého a uherského krále.
Konopiště bylo na počátku 20. století sídlem následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este (1863 – 1914). Ten tu nashromáždil bohatý rodinný archiv a často se zde scházel i se svým synovcem Karlem. Právě ten ho po sarajevském atentátu nahradil jako první následník rakousko-uherského trůnu a v roce 1916 se stal posledním vladařem, který na něj usedl.
Soukromé fotky
Právě posledního rakouského císaře na Konopišti připomíná právě probíhající výstava. „Zůstal nám tady skutečně unikátní rodinný archiv, a proto můžeme návštěvníkům ukázat málo známé fotografie, ať už z oficiálních příležitostí, nebo ze soukromého života panovníka,“ vysvětlil kurátor výstavy Jindřich Forejt.
Rozsáhlý rodokmen
Kromě fotografií tu návštěvníci mohou vidět také dobové plakáty, vývěsky, novinové články či rakousko-uherské letecké odznaky. A také císařské insignie, které nosili vojáci za 1. světové války! Pokud by se návštěvníci ve všech příbuzenských vazbách Habsburků ztratili, mohou si je prohlédnout na velkém rodokmenu, který zabírá celou jednu stěnu a zahrnuje i současnou generaci.
Kdo byl Karel I.
Karel I. byl následníkem trůnu číslo dvě po Františku Ferdinandovi d’Este. Značnou část svého mládí strávil v Čechách, údajně také mluvil dobře česky. Po atentátu v Sarajevu v roce1914 se z něj stala »jednička«. I přesto ale zůstával až do smrti císaře Františka Josefa mimo politické rozhodování. Na vypuknutí 1. světové války neměl vliv, po nástupu na trůn v roce 1916 se několikrát neúspěšně pokoušel vyjednat mír. Když se jeho mocnářství v roce 1918 rozpadlo, zkoušel si udržet alespoň maďarský trůn. Ani to se mu však nepovedlo a musel se i s rodinou uchýlit do exilu. Zemřel na Madeiře po těžkém zápalu plic v roce 1922.
Cimrman se snažil zbytečně
Každý návštěvník Konopiště si jistě vybaví i legendární film Jára Cimrman, ležící, spící, který se zde částečně odehrával. Ale Zdeněk Svěrák coby Cimrman poučoval děti Františka Ferdinanda d’Este o prohnilosti císařství zbytečně. Protože se oženil s Žofií Chotkovou (1868 – 1914), která jako »pouhá« hraběnka nebyla hodna následníka trůnu, děti vzešlé z jejich tzv. morganatického sňatku byly z následnictví vyloučeny. Právě proto po Ferdinandovi nastoupil jeho synovec Karel, kterému dělal také poručníka.
Věděl Ferdinand o atentátu?
Velkou záminku všem milovníkům konspiračních teorií poskytla manželka Karla I. Zita (1892 – 1989). Do televizního dokumentu o svém manželovi totiž vzpomínala, jak jednou s Karlem navštívili Františka Ferdinanda na Konopišti. „Prý jim řekl, že na něj bude spáchán atentát a že až se tak stane, Karel najde v jeho psacím stole dokumenty určené jen jemu. Zda je to pravda či ne, o tom můžeme jen spekulovat. Určitě ale mají Habsburkové spoustu tajemství, která ještě světu nevydali,“ řekl kurátor výstavy Jindřich Forejt.
Večery s Žofií
Kromě Karla I. si letos na Konopišti připomínají i 150 let od narození Žofie Chotkové. Českou manželku Františka Ferdinanda d’Este tu můžete lépe poznat během večerního prohlídkového okruhu jejími pokoji. Navštívit můžete pracovnu, ložnici i salonky, které jsou plné osobních věcí hraběnky, později vévodkyně z Hohenbergu. Včetně signovaných fotografií anglického krále Jiřího V. a jeho ženy Marie! „To jsou pravděpodobně nejvzácnější fotografie, které tady na zámku máme,“ řekla Aha! kastelánka Jana Sedláčková.
13 fotografií
