Kolem hladin řek a rybníků i pod nimi žijí úžasní tvorové!
Určitě je už, zejména teď v létě, viděl u vody při plavání nebo opalování každý. Buď kolem s bzukotem přeletěli, nebo prchali na hladině. Případně se dokázali potopit hodně hluboko, až »do nevidím«. Hmyz s křídly, hmyz plovoucí i schopný dýchat pod vodou má svůj zvláštní svět, o kterém se moc neví. Podíváme se do něj prostřednictvím jeho deseti zástupců.
Šídlo velké (přelepka – hmyzí tyranosaurus)
Pokud by bylo velké jako letadlo, vyhubí nás všechny – tak obratný a obávaný lovec to je. Díky jantarově zbarveným křídlům je nezaměnitelné, žije a rozmnožuje se kolem stojatých vod, ve kterých za dva až tři roky dospívají jeho larvy. Lidem prospívá zejména lovem komárů, ovádů a jiného obtížného hmyzu.
Jepice obecná (rybí pamlsek)
Když její larva, které se říká najáda, pod vodou dospěje – obvykle po třech letech – vyleze na břeh, kde se z ní vykuklí dospělec. Žije pouze několik minut, maximálně dní a její jedinou starostí je spáření a nakladení až 9 000 vajíček. Potravu nepřijímá, nemá totiž ústa. Je to ideální potrava pro ryby, čehož v době rojení jepic využívají rybáři k lovu.
Splešťule blátivá (nohy místo kopí)
Dvoucentimetrová dravá ploštice se dokáže maskovat. Rozvíří na dně kal a nechá ho na sebe napadat. Je dokonale skrytá a kořist loví předníma nohama jako kopím – napichuje ji. Samečci na rozdíl od samiček létají a starají se o vajíčka nalepená na listech nebo rákosí, pravidelně je smáčejí vodou. Splešťule je důležitým indikátorem nezávadnosti vody, ale pozor – bolestivě bodá i do lidí.
Znakoplavka obecná (dálkový letec)
Na hladině leží na zádech a pohyb obstarávají dvě silné veslovité zadní nohy. Živí se pro člověka obtížným hmyzem, který napíchne sosákem. Pak jím vstříkne do oběti trávící sekret a vysaje ji. Létá na značné vzdálenosti.
Vážka modrá (vrtulník i vznášedlo)
Je nejlepším hmyzím letcem s nejdokonalejším zrakem. Líhne se z larev ve vodě, kde se až patnáctkrát zbavuje své skořepinky. Pak vyleze ven a na slunci »zraje« do konečné podoby. Dokáže mávnout křídly až třicetkrát za sekundu a kořist vidí na dva až pět metrů. Stále platí to, že kde žijí vážky, tam nejsou komáři!
Vodoměrka štíhlá (chodec po vodě)
Je tak štíhlá a lehká, že neporuší tzv. osmotické napětí hladiny vody a dokáže po ní i velmi rychle běhat. Má bodavý sosák, kterým loví drobný hmyz. Specializuje se na líhnoucí se komáry a lidem na březích usnadňuje život.
Chrostík velký (opevněný život)
Larvy se líhnou pod vodou, kde si z drobných kamínků vytvářejí schránky, které jim slouží jako brnění před predátory. Budují je celkem šestkrát, podle toho, jak dospívají. Jsou oblíbenou potravou ostruhovitých ryb a rybáři podle jejich výskytu spolehlivě odhadnou i svůj úlovek.
Jehlanka válcovitá (dýchání sifonem)
Může dorůst až čtyř centimetrů a je naší největší dravou vodní plošticí. Kořist loví předníma nohama takřka stejně jako kudlanky. Není dobrým plavcem, ve vodě spíše chodí, a když vyleze ven, přelétne jinam. S oblibou žere komáří larvy. Dýchá trubičkou (sifonem) na zadní části těla.
Potápník vroubený (se zásobou vzduchu)
Dravý vodní i létavý brouk se živí i drobnými rybami – tzv. plevelnými – hmyzem a někdy spořádá i malou žábu. Potápí se díky zásobě vzduchu, kterou má pod krovkami. Lidé ho často chytají a chovají v akváriích, jeho počty rychle klesají.