Díky mému česáčku padá méně Čecháčků!
7 fotografií
Pohybují se ve stínu zájmu veřejnosti, ale jejich vynálezy mnohdy vylepšují život všem. Řady českých hlaviček, jako byl třeba Otto Wichterle (†84), může rozšířit každý, komu patentový úřad výtvor »posvětí«. Jen vloni vydal 781 patentů, což je nejvíc za posledních 20 let!
Jedním z výtvorů, který už v roce 1994 získal patent, je česáček ovoce inženýra Vladislava Slabého (81) z Prahy 10. „Kdysi jsme zastavovali s manželkou u silnice a trhali jablka. Ta nejhezčí byla vysoko... Tak mě napadlo vynalézt prodlouženou ruku, tedy česáček,“ vzpomíná pro Aha! pán o francouzských holích. Cesta k patentu podle něj byla složitá. Vyplňováním formulářů ani překladem do cizích jazyků se nenechal odradit. V roce 1991, kdy česáček poprvé představil, ovšem neuspěl. „Řekli mi (na patentovém úřadu – pozn.red.), že už to existuje na Slovensku. Pak jsem ale udělal pár změn a v roce 1994 už jsem patent dostal,“ říká s pýchou v hlase.
Podavač vysvědčení?
S podnikáním, a tedy výrobou česáčků, skončil Slabý v listopadu 2015. Do té doby podle svých slov prodal Čechům, Slovákům, Němcům a Rakušanům 20 tisíc kusů převážně na výstavách. Jeho výtvor použil ve svém někdejším TV pořadu KUFR i Pavel Zedníček (67) s otázkou, nač slouží? Nabídl přitom nápovědu, že je to „pomůcka pro výměnu žárovek, nebo česáček na ovoce, anebo pomůcka pro odchyt slepic, či dálkový podavač vysvědčení.“ Správná odpověď byla česáček na ovoce, autor má ale jinou odpověď. „Podáte si čepici, přiblížíte si hrnek, vyzvednete zapadlou věc za sporákem. Je to prostě na všechno,“ míní Slabý.
Méně úmrtí?
Vladislav Slybý si vede statistiku, kolika lidem zachránil život. „Asi 650 lidí dosud zemřelo při česání ovoce a jen 56 z nich za tu dobu, co to dělám. Kdo si koupí česáček, tak by neměl padat ze stromu,“ má jasno Slabý. I přesto jeho vynález tak snadno k dostání není. Paradoxně není v době internetu nabízen ani prostřednictvím e-shopu. „Zdraví už mi nedovoluje toho tolik vyrábět,“ vysvětlil. A jak se na vynálezcův počin dívá rodina? „Rodinu to nezajímá. Myslím, že se tím dalo slušně uživit, ale syn i vnoučata se věnují něčemu jinému. Mají mě za blázna,“ dodal posmutněle muž, který se zařadil vedle takových osobností, jako byl Otto Wichterle nebo Josef Ressel. Nikoliv významem svého vynálezu, ale snahou usnadnit lidem život.
Z českých mozků
Vynálezce - Vynález
Stanislav Brebera a Radim Fukátko - výrobce trhaviny Semtex
Prokop Diviš - hromosvod
Bohumil Janský - nejdelší řekou není Nil, ale Amazonka
Jaroslav Heyrovský - polarografie
Antonín Holý - látky bránící množení viru HIV
Milan Krajíček - umělá céva
Josef Ressel - lodní šroub
Daniel Swarovski - broušené sklo
Otto Wichterle - kontaktní čočky
Udržování užitného vzoru v platnosti:
První období (4 roky) - 500 Kč
Druhé období (3 roky) - 6000 Kč
Třetí období (3 roky) - 6000 Kč
Pořízení patentu:
Přihlašovací poplatek - 600 Kč
Poplatky na provedení průzkumu a udržovací poplatky v prvních letech 1000 Kč ročně, částka stoupá až na 24 000 Kč ve 20. roce. (Patent může platit nejdéle 20 let).
Smajlík
Největším českým vynálezcem je ovšem Jára Cimrman. Mezi desítkami jeho vynálezů kralují podprsenka pro akrobatky či vídeňský řízek.
7 fotografií
