Trump bombardoval Sýrii! Co to znamená pro mír?

Ještě minulý týden Trump prohlašoval, že jakkoli se mu Asadův režim nelíbí, jeho odstranění nemá v plánu a že prioritou v Sýrii musí být poražení teroristů Islámského státu.

Chemický útok
Ale útok sarinem a chlorem na vesnici Chán Šajchún, který nepřežilo až 100 lidí, rychle Trumpovo stanovisko změnil. A tak na leteckou základnu Šajrát poslal 59 řízených střel Tomahawk. „Při tomto barbarském útoku byla dokonce krutě zavražděna i krásná miminka,“ vysvětloval prezident národu, proč nařídil útok. „Veškeré dřívější pokusy v uplynulých letech změnit Asadovo chování selhaly, a selhaly velmi dramaticky.“

Kreml zuří
Ráznou Trumpovu reakci ocenila většina politiků západního světa, včetně těch, co mu jinak nemohou přijít na jméno. Všichni věří, že za chemickým útokem skutečně stojí Asad. Ten tvrdí, že nervové plyny patřily naopak teroristům a že to byl jejich sklad, co vládní letadla zasáhla.
Věří mu jeho hlavní spojenec – Kreml. Pro Vladimira Putina (64) je Trumpův útok „agresí proti svrchovanému státu a porušení mezinárodního práva pod smyšlenou záminkou“. A ruší i dohodu o útocích v Sýrii.

Prozradili útok?
Rusko a USA si dosud vyměňovaly informace o chystaných útocích, aby omylem nestřílely po sobě. Pentagon teď varování poskytl, ale Rusové o útoku zřejmě řekli i syrské armádě – a ta patrně stihla uklidit alespoň část svých letadel a vojáků, takže škody napáchaly relativně malé škody.
Zemřel prý jeden generál a tři další vojáci. Syrská televize hovořila i o několika mrtvých civilistech, ale spíše jde o klasickou válečnou propagandu.

Nová studená válka? Experti: Záležet bude na Moskvě!
„Ač tento útok oslabil Asadovo letectvo, je to spíše symbolické gesto. USA připomínají, že jsou mocností, co to myslí vážně,“ konstatuje politolog Mark Galeotti z pražského Ústavu mezinárodních vztahů. „Otázkou je, jak tu zprávu přijmou v Moskvě.“ A uvidí se, jestli má Kreml na Damašek skutečný vliv.

A vztahy Moskva–Washington? „Nedomnívám se, že bychom byli svědky ještě dramatičtějšího zhoršení, řada komunikačních kanálů, nastavených od 90. let, jako Rada NATO–Rusko a tak dál, je uzavřena už delší dobu,“ uvedl politický geograf Michael Romancov. „Spíše jde o to, že Moskva hrozně spoléhala na to, že zvolení Donalda Trumpa bude znamenat nějaký radikální obrat,“ řekl na rádiu Zet.

Moskevský korespondent CNN Matthew Chance to má za „velice nebezpečnou epizodu rusko-amerických vztahů,“ ale připomíná, že ruská armáda má v Sýrii protiletadlovou obranu – ta podle dostupných informací proti tomahawkům nezasáhla. „Naznačuje to tichý souhlas s útoky.“
Naopak polský deník Gazeta Wyborcza se obává rozšíření konfliktu: „Vladimir Putin má na krku volby, opoziční protesty, atentát v Petrohradu. Nemůže si dovolit zůstat nečinný. Dostane Amerika ruskou odpověď na východní Ukrajině? Začne nová ofenziva proruských povstalců?“

Bleskové udušení sarinem
Oběti z Chán Šajchúnu pravděpodobně zasáhly hned dva jedy: chlor a sarin. Zejména ten druhý je neskutečné svinstvo: člověk ho vdechne či vstřebá kůží, do pár minut mu ochromí dýchací nervy i svaly. K udušení stačí kapka velká jako špička jehly. Chemické zbraně zakazuje mezinárodní úmluva – není však příliš účinná. Roku 2013 došlo v Sýrii k velkému útoku (1700 mrtvých), až po něm se Damašek zavázal svůj chemický arzenál odevzdat.