Vzpomínáte na Aliho Amiriho ze SuperStar? Víme, co dnes dělá!

Ali, díky SuperStar jste získal velkou popularitu a mohl nastartovat hudební kariéru. Vy jste ale touto cestou nakonec nešel, proč, nelákalo vás to?
„To ne, tehdy to bylo hodně lákavý! Možná by k tomu i došlo, kdyby kolem mě tehdy byli ti správní lidi, kteří by mě tam nasměrovali. Ale jsem rád, že se to nestalo! Hudba je pro mě jediná cesta ze všech starostí, který mám v normálním životě. A kdyby se z hudby stala starost, tak bych nevěděl kudy kam! (směje se) Když se podíváte na životy lidí, kteří prošli SuperStar, tak si často nějakých pár let mysleli, že budou světově známí, možná se o to i snažili. Ale pak se zase vrátili zpět do normálního života. A tak jsem rád, že jsem tam, kde jsem.“

Nikdy jste tedy nelitoval, že jste dal přednost dráze lékaře?
„Mělo to tak asi být. Ta rozhodnutí, která jsem tehdy udělal, byla podle mě ta nejlepší. Už o tom ani nepřemýšlím, protože to stejně nemůžu změnit. Jako lékař si svůj život užívám mnohem víc. Je to ta nejlepší práce – sloužit lidem. Co se týká hudby – myslím, že přijde čas, kdy zase budu aktivnější. Kdy, to nevím, ale cejtím to v kostech. Prostě přijde!“ (směje se)

Takže pořád zpíváte a hrajete na kytaru?
„Hraju. A taky skládám písničky. Občas na jedné pracuju třeba měsíc. Slyším v hlavě zvuky a musím je nějak vyventilovat. Texty jsou od perských básníků, kteří žili před více než dvěma sty lety. O smyslu života či o filozofii... Jejich básně se mi natolik líbí, že mi text zůstane v hlavě, a pak k němu pomalu přijde hudba. A ta z toho občas udělá úplně jiný příběh. A to mě na tom fascinuje. A taky bych chtěl napsat filmový scénář...“

Scénář?
„Ano, to je můj obrovskej sen! Zatím píšu svoje myšlenky. V perštině. Ale občas jsou mezi tím i české nebo anglické věty. Můj mozek už přemýšlí ve více jazycích! (směje se) Píšu si je jen tak na papír. Mně se na perštině strašně líbí způsob psaní. Uklidňuje mě. Mám rád ten pohyb rukou, u toho odpočívám. Proto mě baví i ping-pong či badminton. Mám rád koncentraci a hru se zápěstím.“

Procestoval jste velkou část světa, žil v řadě zemí. Zůstáváte ale v Praze. Neuvažoval jste, že byste odešel?
„Před třemi lety jsem Prahu chtěl opustit. Z různých důvodů jsem myslel, že musím začít někde jinde. Jel jsem do Dubaje a nějakou dobu tam žil. Vrátil jsem se i do Íránu, v Kuvajtu jsem byl, jel jsem se podívat i do Anglie a do Švédska. A pak jsem pochopil, že strašně miluju Prahu. A když jsem se vrátil, začal jsem si ji užívat jinak. Pokaž-
dé, když se procházím kolem Vltavy, říkám si, že jsem tak šťastný, že tady žiju. A teď jsem v životní etapě, že zatím nikde jinde nechci být – než v Praze. Věnuju se práci, která mě baví a naplňuje. A na jiné věci moc není čas. Zatím ani na rodinu.“

Tajný sen? Vlastní škola!
Před pár lety si chtěl otevřít kliniku – a povedlo se mu to. Teď už má před sebou jiný sen. „Vím, že když něco opravdu chcete, tak to přijde mnohem rychleji, než myslíte. Teď bych si chtěl založit školu. Zvláštní školu pro zvláštní lidi, kteří svět vnímají trošku jinak. Úplně jinou školu, než je běžné. Takovou, která pochopí člověka, to, co v něm je a dá mu prostor, aby vyrostl,“ prozradil Ali svůj nejnovější sen.

Stále hraje v muzikálu
Před pár lety jste jej mohli slyšet s kapelou, ta už se ale kvůli časovému vytížení rozpadla. Nyní jej můžete vidět na živo alespoň v Divadle Broadway, kde hraje Bachtiary Beje v muzikálu Angelika. Málokdo ale ví, že v divadle hrál už ve svých patnácti letech – tehdy ale žil v Kuvajtu. Občas se také objeví v menších rolích v seriálech, ale nebránil by se ani filmové roli. „Práci před kamerou mám hrozně rád, takže kdyby přišla nabídka na roli, tak bych o tom uvažoval, a hodně bych asi trénoval, abych nezklamal,“ směje se Ali.

Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném deníku Aha!

Ali Amiri se zpěvu nadále věnuje:

Žhavé drby

Hvězda Eurovize Gunčíková (22): Peklo s Gottovou!

Celý článek

.