Odtajněné vojenské archivy z Washingonu: Hitler měl atomovku!
Stačilo jen málo a druhá světová válka mohla dopadnout úplně jinak. Je známo, že nacistické Německo usilovalo o jaderné zbraně, ale nově odtajněné americké archivy ukazují, že byly ve vývoji dále, než se dosud všeobecně vědělo.
Už v říjnu 1944 totiž Hitlerovi vědátoři provedli jadernou zkoušku, o tři čtvrtě roku dříve než Američané v Los Alamos. Ve vojenských archivech ve Washingtonu je o tom vedle zpráv špionů i několik přímých svědectví, uvádí deník Bild.
Svědectví pilotůJedním z pozorovatelů byl testovací pilot Hans Zinsser, který sloužil na pokusné základně Ludwigslust nedaleko Hanmburku. „Letěl jsem nějakých 12 – 15 kilometrů odtud a viděl jsem atomový mrak v podobě hřibu. Byl ve výšce asi 7000 metrů. Bouřlivě se vlnil a nebylo vidět žádné spojení s místem výbuchu.“ Ztrácel také rádiové spojení, jako by prolétal bouří. Cítil, jak mu rázová vlna mává s letadlem a tahá mu za knipl. Mrak se podle něj roztáhl na nějakých devět kilometrů a podivně zbarvil. Další pilot hlásil, že pozoroval totéž.
Přímým svědkem byl i italský válečný zpravodaj Luigi Romersa. Toho nacisté přizvali k experimentům, aby se »vytáhli« před italským spojencem Benitem Mussolinim. Zprávy také citují tři německé chemiky a jednoho experta na rakety. Podle nich proběhlo v Berlíně roku 1943 přísně tajné setkání, jež ministr zbrojního průmyslu Albert Speer nazval „jaderným summitem“.
Cíle němečtí vědci skoro dosáhli. Jako první na světě nasadili do výzbroje balistické rakety, od září 1944 ostřelovali Londýn. Ale nesly jen obyčejné výbušniny. Podle zveřejněných dokumentů fyzikové sice dosáhli jaderného výbuchu (mimochodem díky uranu ze sudetského Jáchymova, tehdy Sankt Joachimsthalu) ale nedokázali sestrojit použitelnou bojovou hlavici. Možná jim chyběly jen měsíce – jenže to už se na Třetí říši valily tanky ze všech stran... Podceněná fyzikaParadoxní je, že princip jaderného štěpení objevil právě Němec Otto Hahn v prosinci 1938. Nacisté okamžitě zvažovali využití ve zbraních, ale nezdálo se jim příliš slibné a výzkumné kapacity nasměrovali jinam. Spoustu vědců radši poslali na frontu, řada jejich kolegů (nejen Židů) ze země už dříve uprchla.
A právě ti, včetně třeba Alberta Einsteina, dokázali přesvědčit Spojené státy o atomovém potenciálu a nutnosti nacisty předhonit.
Rozjel se tak gigantický Projekt Manhattan, jehož výsledkem bylo svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945. Na výzkumu se podíleli i vědci, kteří prchli z Německa a okupovaných území, a přispěli i špioni informacemi přímo z německého výzkumu.