50 let od amerických astronautů!

„Do roku 1969 přistaneme na Měsíci!“ prohlásil prezident John Fitzgerald Kennedy (†46) a Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se začal ohánět. Studená válka byla v plném proudu a Spojené státy chtěly ukázat, že právě ony jsou světovou velmocí číslo jedna. Cíl byl jasný: dostat člověka na Měsíc a zpět! K tomu měl pomoci vesmírný program Apollo.

Měli jen testovat
První mise měla dostat kosmickou loď na oběžnou dráhu Země a otestovat nové systémy ve vesmíru. Posádku tvořili velitel Virgil Grissom (†41), Edward White (†36) a Roger Chaffee (†31). Start byl naplánován na 21. února 1967, téměř o měsíc dřív, 27. ledna odpoledne, probíhal na Mysu Canaveral nácvik předstartovních operací. A od začátku se nic nedařilo. Spojení kabiny s řídícím centrem vypadávalo, vše trvalo déle, než mělo, v kabině byl cítit nepříjemný zápach.

Uvěznil je vstup
Pak najednou nejmladší z posádky, Roger Chaffee vykřikl: „Je tady ošklivý požár!“ Už ale bylo pozdě. Kabinou, kde byl ve vzduchu 100% kyslík, se oheň prohnal jako ničivá smršť. Astronauti se sice pokusili otevřít vstupní dveře, ale 60 sekund, které mechanismus potřeboval, bylo moc.

Během pouhých 14 vteřin upadli do bezvědomí. Když se po pěti minutách technikům povedlo vstup vypáčit, bylo už po požáru. Na popel sežehl všechno včetně tří mužů a vyhasl. Pozdější vyšetřování ukázalo, že na vině byla poškozená izolace kabelu. Od něj vznikla osudná jiskra. Let Apolla 1 skončil tragedií, aniž by opustil startovací panel.     

Velitel Gus zuřil
Velitelskou kabinu stavěla firma North American Aviation. Chtěli naplnit cíl a tak výrobu urychlovali, což vedlo k chybám. Grissom, přezdívaný Gus, nechodil pro ostrá slova daleko. „Je to kýbl šroubů!“ řekl rozčíleně o kabině. „Vyhodíte ty hadry!“ řval kvůli hořlavým látkám.Výměna bohužel proběhla za jiné hořlavé tkaniny.

Rozsáhlé změny
Po smrti posádky přijala NASA opatření, která měla opakování tragédie zabránit. Především všechny hořlavé látky vyměnili za nehořlavou textilii beta. Změnil se i mechanismus vstupu, který se otevřel do 30 sekund, nebo rovnou odstřelil. A nebezpečnou atmosféru se 100% kyslíkem vyměnili za směs 60 % kyslíku a 40 % dusíku.
Vyšetřovatelé mlžili
Během vyšetřování NASA spoustu detailů z tragédie zamlčela. Prý z úcty k rodinám zesnulých. Možná se ale jen organizace chtěla vyhnout tomu, aby příbuzným obětí platila tučné odškodné za to, že zemřeli v hrůze a krutých bolestech. To ovšem vedlo k rojení nejrůznějších konspiračních teorií, jednou z nich byla ta, že celé neštěstí byla sabotáž.  

Smolná zima NASA
Konec ledna a začátek února je pro NASA smolné období. Spadají do něj tři největší tragédie v její historii. 27. ledna 1967 zahynula posádka Apolla, 28. ledna 1986 vybouchl při vzletu raketoplán Challenger a 1. února 2003 byl při návratu na Zem zničen raketoplán Columbia.
Posádka
Velitel Virgil »Gus« Grissom
3. dubna 1926 – 27. ledna 1967
Druhý Američan, který se dostal do vesmíru. V roce 1965 velel výpravě Gemini 3.

Pilot Edward H. White
14. listopadu 1930 – 27. ledna 1967
První Američan, který vystoupil do vesmíru. Člen výpravu Gemini 4 v roce 1965.

Inženýr Roger B. Chaffee
15. února 1935 – 27. ledna 1967
Poručík námořnictva, měl to být jeho první let do vesmíru.