Bouře kolem Babiše: Vše o romském koncentráku v Letech!
4 fotografie
Dlouholetá ostuda jménem Lety by měla být do roka vyřešena, věří vláda. Probíhají jednání o přesunutí vepřína z míst, kde v minulosti v drsných podmínkách koncentračního tábora umíraly hlavně děti. Jsou ale tajná!
O jak moc palčivý problém jde, teď znovu připomněl vicepremiér Andrej Babiš (62, ANO). „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali,“ pronesl ve čtvrtek po prohlídce domů obývaných Romy ve Varnsdorfu.
Měl by se stydět
Pak se jeho mysl přenesla ze severu na jih Čech. Tábor Lety u Písku prý nebyl žádným koncentrákem. „Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ řekl podle Aktuálně.cz Babiš, za což si vysloužil nejednu kritiku.
„Doporučoval bych Andreji Babišovi, aby si zajel do Let a seznámil se s historickými fakty, jak nacisté a ti, kdo jim pomáhali, různými metodami zabíjeli Romy. Pak by se měl zastydět, omluvit a už nešířit takové blbosti,“ doporučil mu premiér Bohuslav Sobotka (44, ČSSD). Babiš se později omluvil těm, koho se výrok mohl dotknout.
Dílo feudálů?
Podle amerického badatele a autora knihy Bouře Paula Polanského za vznikem tábora stojí rod Schwarzenbergů. „V prosinci roku 1939 zasáhla celou oblast největší sněhová vánice, jakou si místní pamatují. Karel Schwarzenberg, ne ten současný, ale jeho otec, měl 10 tisíc hektarů lesa a velká část byla zničena. Znamenalo to pro něj katastrofu. Potřeboval levnou pracovní sílu, aby dřevo co nejrychleji zpracoval, jinak by zbankrotoval,“ řekl již dříve Polansky pro Rádio Wave.
Vznikl tak pracovní tábor, kam Schwarzenberg starší na práci nasadil Židy z Mirovic. Ti ale jako obchodníci, právníci či doktoři mu byli jako manuální síla málo platní, a tak je čekal Terezín. Mnohem lépe se prý tvrdé práce v lesích zhostili romští muži. Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (78) ale vždy toto tvrzení odmítal...
Zabíjeli Češi
Na příkaz ministra vnitra protektorátní vlády Josefa Ježka z ubytovacího zařízení pro dělníky vznikl v roce 1940 pracovní a kárný tábor, ve kterém měli být vedle kočovných Romů umísťováni také žebráci, povaleči, nebo prostitutky. V srpnu 1942 se tábor proměnil na romský a až do svého zrušení v květnu 1943 přímo v táboře zemřelo 326 lidí, z toho 241 dětí.
„Narodilo se tam 30 dětí, přežilo jediné. To prokazuje, že nešlo o práci v první řadě, ale o vyhlazování,“ dokládá historik Markus Pape, jak moc se Babiš mýlí. K jejich smrti přispívali čeští dozorci tábora, kteří věznům brali jídlo a oblečení, to vše s vědomím velitele tábora Josefa Janovského. Ten byl sice po válce souzen a několik měsíců i seděl, po únorovém puči byl však osvobozen. „A to je další dluh Romům, o kterém pan Babiš nejspíš ani neví. Že nikdo odpovědný nebyl nikdy potrestán,“ dodává Pape.
Vepřín zmizí? Přísně tajné!
Začátkem 70. let minulého století vyrostl v sousedství bývalého tábora velkokapacitní vepřín. Po revoluci se o jeho přesunutí pokoušelo několik politických reprezentací, vždy neúspěšně. Nedávno se nechal ministr kultury Daniel Herman (53, KDU-ČSL) slyšet, že problém Lety jeho vláda vyřeší do konce volebního období. To prý stále platí. „S ministrem financí jsem otázku možnosti nalezení financí k výkupu vepřína několikrát diskutoval a činím tak průběžně,“ sdělil deníku Aha! Herman. Jeho kolega z vlády Jiří Dienstbier (47, ČSSD) k tomu dodal: „Výsledky dohody je možné zveřejnit až v okamžiku, kdy se jí dosáhne. Zveřejňování jakýchkoliv dílčích nebo neúplných informací může celému vyjednávání pouze uškodit.“
Pape: Mohlo by to být muzeum!
Podle německého historika Papeho by stát neměl po vystěhování prasat z Let objekt vepřína bourat. „Byl by to další památník lhostejnosti ve vztahu k nacistům. Baráčky by mohly sloužit jako muzeum,“ uzavírá historik. Vyšlo by to prý i levněji.
4 fotografie
