Jiný kraj, jiný mrav. O Velikonocích to platí dvojnásob!
Pro většinu české populace jsou Velikonoce především symbolem vítání jara. Pro věřící jsou daleko vážnější oslavou znovuzrození Ježíše Krista. Jak je na tom zbytek Evropy?
Velikonoční čokoládový zajíc, pečený beránek, osení v květináči, barvená vejce a pomlázka. To jsou klasické symboly českých Velikonoc.
Slovenské svátky jara se od těch českých příliš neliší. Tak jako u nás se chodí koledovat a barví se vajíčka. Jeden nepatrný rozdíl je v tom, že Slováci říkají pomlázce korbáč, nikoliv pomlázka. Na východě naší bývalé bratrské země jsou specialisté na děvčaty oblíbené polévání vodou.
Pro naše jižní a západní sousedy v Rakousku a Německu jsou typické okázalé velikonoční trhy. Pokud jde o tradice, děti se zde nejvíc zabaví hledáním ukrytých sladkostí a tzv. „koulením vajíček“. Rakušané hodně dbají na to, aby na Zelený čtvrtek snědli něco zeleného, a Němci se zas mohou pochlubit tím, že v jejich zemi se zrodila tradice velikonočních zajíčků a zdobení stromů vyfouknutými vajíčky.
Ortodoxní Poláci, pro které jsou Velikonoce především oslavou již zmíněného znovuzrození Krista, si potrpí na to, aby jídla servírovaná v tyto svátky byla důkladně posvěcena a aby v úterý po velikonočním pondělí děvčata chlapce důkladně zlili vodou.
Francouzi jsou vyhlášení gurmáni. To se nevylučuje ani o Velikonocích. Rádi si v tyto dny pochutnají na jehněčím v různých úpravách. Místo hodování malí frantíci vyhazují vajíčka do vzduchu. Vyhrává pak ten, komu vajíčko spadne na zem jako poslední.
Rozpustilí Španělé, o kterých je známo, že si umí užívat života, se o Velikonocích dost krotí a přepínají do náboženského programu. Vypravíte-li se do země Pabla Picassa v tomto období, může se vám stát, že vám cestu zkříží hromadné průvody se sochami Ježíše Krista.
Italští milovníci těstovin a kvalitní kávy mají Velikonoce ve znamení pikniků. Na kostkovaných piknikových dekách pak mají vyskládané nejrůznější sladké dorty ve tvaru holubice. Ráno si ke kávě rádi zakousnou slaný koláč s vajíčkovou náplní.
Zbankrotovaní Řekové se s barvením vajíček moc nepářou. Všechna nabarví na červeno a je to. Mají pro tuto agresivní barvu ale pádný důvod. Je pro ně totiž symbolem obnovy života. Nebylo by tedy možná od věci změnit barvu na vlajce… vzhledem k současné situaci Řecka… :)
Odměření Angličané si na rozdíl od Řeků barvení velikonočních vajíček užívají. Ač nemají pomlázky, koledníci mohou vykoledovat kromě obvyklých slepičích také křepelčí, krocaní, bažantí, ale i pštrosí vejce! Prim hraje i typická britská nezdravá strava. O Velikonocích Angličani totiž rádi soutěží v pečení a následném pojídání palačinek.
Jejich sousedé z věčně zeleného Irska pojídají vajíčka ve znamení ukončení trýznivého půstu. O Velikonocích by vás zde mohla zaskotačit roztančená drobotina. Když chtějí totiž malá Irčata speciální koláč, musí nejenom hezky poprosit, ale taky zatančit. :)
I studená Skandinávie má svůj typický lokální velikonoční mrav. Finské děti chodí koledovat převlečené za čarodějnice a Norové zas v tento čas milují žlutou barvu a detektivky.
V nejčastější destinaci českých dovolenkářů se svátky jara pořádně zapíjejí. Typickou rakiji si Chorvati ale místo do klasických panáků nalévají do skořápek. Komu se při přiťukávání vajíčko nerozbije, ten vyhrává.
Pitkařské orgie bychom mohli očekávat i u Rusů. Opak je ale pravdou. Stejně tak jako Španělé se o Velikonocích i Rusové obracejí k Bibli a vodku nechávají na pár dní ladem. Obdarovávají se vejci a na znamení přátelství se pak třikrát políbí. Kromě toho slaví jako pravoslavní Velikonoce později než je zvykem. Už víte, kde budete trávit letošní Velikonoce…? :)
