Čokoláda se dá vychutnat i šňupáním
Vánoce, cukroví, čokoláda. To spolu samozřejmě ladí. Svátky se bez nejméně škodlivé »drogy« prostě neobejdou. Někdo by dal za čokoládu život. Víte co, pojďme se podívat do historie. A vyzkoušet, co jste ještě určitě nezkusili.
Zdá se to šílené, ale byly doby, kdy kakao, přesněji kakaové boby, mělo skutečně cenu lidského života. Kakao provází člověka už tisíce let. Víte, že Češi sní za rok kolem 60 tisíc tun čokolády? Raději mají mléčnou, přesto obliba hořké s více než 35 % kakaa stále stoupá. Ale to jen tak na okraj. Je ale prokázané, že v téhle zemi se málo šňupe… Tedy čokoláda!
Šňupací čokoláda
Šňupat čokoládu? To snad ne. Přitom je to snadná a odvěká zábava našich předků. Co třeba své blízké obdarovat šňupací čokoládou? My jsme to vyzkoušeli za vás. S pocitem nedůvěry jsem si představila, jak mi čokoláda zaplní nos a možná celou hlavu. Odolat jsem ale nedokázala. Pan čokolatér (uznávaný boss z muzea čokolády) nastavil speciální stroječek podle velikosti mého nosu a do malých jamek na konci nasypal minikopečky kakaového prášku uzpůsobeného ke šňupání.
Raz, dva, tři – vdech. Vteřinový šok vystřídal pocit absolutního čokoládového rauše, a to jak chuťového, tak čichového i psychického. Stonásobně většího, než jaký labužníkovi poskytne rozplývající se čokoláda na jazyku. Bonusem byl i dobrý pocit, že se tahle chuťovka nijak neprojeví na mém těle. „Podává se jako dezert. Šňupnutím nepřiberete, ale čokoládový rauš si užijete. Gurmáni ji někdy šňupou při konzumaci čokolády proto, aby umocnili rozměr nejkvalitnější čokolády ještě v nose,“ objasňuje Marek Šustáček z muzea čokolády Choco-Story v Praze.
